Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Zlínský kraj, jižní a východní Čechy a Českomoravská vrchovina. To jsou oblasti, které trápí výrazný nedostatek vody. Projekt InterSucho spočítal, že větší sucho než obvykle je na dvou třetinách území Česka. „Podíváme-li se na mapu Evropy, je zřejmé, že na východ od nás – zejména na Ukrajině, ale také na Slovensku – panuje už několik měsíců poměrně intenzivní sucho a ta epizoda se posouvá pomalu směrem na západ na naše území,“ vysvětluje Miroslav Trnka z projektu InterSucho. Celý rozhovor pro Radiožurnál je k dispozici ZDE.
Víc klimatických dat pro posouzení klimatických rizik, která v budoucnosti očekáváme poskytuje i náš další web ClimRisk. Snadno, rychle a bezplatně zde najdete data, které shrnují nejnovější poznatky o budoucím klimatu, jsou průřezem dostupných klimatických modelů a uvažovaných scénářů, jsou tak nejvíce pravděpodobným obrazem budoucího středoevropského klimatu včetně vymezení nejistot, které s každým výhledem do budoucnosti neoddělitelně souvisejí. Skrze jednoduché mapové rozhraní je možné nalézat data o vývoji klimatu pro místo, které si vyberete. Může si stáhnout střední odhad vývoje klimatu pro příslušné třicetiletí v budoucnosti a současně je informován o nejistotě odhadu.
Start prvního jarního měsíce je pro zhruba dvě třetiny Česka suchý. Půda do hloubky jednoho metru je proti průměrnému stavu v letech 1961 až 2015 sušší zhruba na východ od Prahy, naopak na západ od hlavního města je situace dobrá. Na vině je zima velmi chudá na srážky, které navíc, jak je v posledních letech běžné, padají častěji ve formě deště než sněhu. ČTK to řekl bioklimatolog a jeden z hlavních tvůrců projektu Intersucho Miroslav Trnka. Celý rozhovor je k dispozici ZDE.