Primárním úkolem adaptačních opatření v hydrologii bude umět se vyrovnat s narůstajícími extrémními situacemi. Jednak stavy, kdy vody bude díky přívalovým srážkám moc, či naopak díky hydrologickému suchu málo. Četnost těchto extrémních situací se bude podle většiny klimatických scénářů zvyšovat.
Návrh adaptačních opatření v hydrologii by měl vycházet ze zkušenosti s řešením již proběhlých jevů (např. sucho či povodně). Kromě plánování využití vody je základem pro úspěšnou realizaci adaptačních opatření především technická znalost území a infrastruktury. Jedná se o popis morfologických, geologických, hydrogeologické, pedologické, klimatické a hydrologických poměrů v zájmovém území. Významná je znalost využití území a majetkoprávních poměrů. Nezbytná je evidence existujících a historických (zaniklých) vodních nádrží a rybníků. Obdobně je nutná evidence vodárenské infrastruktury a datové základny z celého zájmového území (výška sněhové pokrývky, vodní hodnota sněhu, trvání sněhové pokrývky, průtoky, teplota vody, výšky hladin řek a podzemní vody atd.).
Požadavek | Obor | |
---|---|---|
1. | Chceme mít trvalý dostatek kvalitní vody ve svých domácnostech | Vodárenství |
2. | Chceme vodu pro zemědělství, lesnictví a průmysl včetně chlazení | Odběry vod |
3. | Chceme, aby voda neškodila svými rozlivy či erozně- akumulační činností | Protipovodňová ochrana |
4. | Chceme provozovat vodní elektrárny | Energetika |
5. | Chceme mít kde chovat ryby ve velkém i kam chodit na ryby sportovně | Rybářství |
6. | Chceme po vodě dopravovat zboží i lidi | Vodní doprava |
7. | Chceme se mít kde koupat a kde provozovat vodní sporty na tekoucích a stojatých vodách | Rekreace |
Obrázek: rozvodněná řeka Svratka, Žabčice, březen 2006:
Monitoring průtoků, teploty vody, výšky sněhové pokrývky, vodní hodnota sucha.
Vypracování protipovodňových plánů a plánů proti suchu od regionální po národní úroveň.
Patří sem např. uplatnění výstražných informačních systémů, výstavba mobilních protipovodňových hrazení, evakuace obyvatel, operativní řízení odtoku z nádrží, zajištění provozu záložních vodních zdrojů nebo nouzové zásobování vodou během období sucha.
Naši předkové věděli o krajině spoustu faktů, na které jsme zapomněli.
Jedním z hlavních adaptačních opatření je zvážit výstavbu přehrad. Toto drahé (vybudování a udržování) strukturální šedé opatření by teoreticky řešilo jak zadržení vody (povodně) tak její nedostatek (sucho). Aby plnila obě funkce, musela by její výstavba být minimálně na středním toku dané řeky. V době kdy nejsme z majetkoprávních důvodů schopni zajistit ani pár km dlouhou cyklostezku bez přerušení je tato představa iluzorní. Kromě toho konflikt zájmů velkých přehrad (rekreační, vodohospodářský, energetický) je opět prakticky neřešitelný úkol – copak se vypustila vltavská kaskáda v roce 2002? Našla by se osobnost, která by dala příkaz k vypuštění přehrad? Ne. Je vytipováno 65 míst pro stavbu přehrad, z toho v příštích dvaceti letech budou realizovány max. jednotky z nich.
Stavební úpravy na tělesech hrází vodních nádrží pro snížení pravděpodobnosti přelití a dále se úpravy musí zaměřit i na opravy jezů (turistika v době sucha, rybářství).
Na dolních tocích v nivách budovat rozlivová pásma, lužní lesy, trvalé travní porosty.
Propojování vodárenských systémů z důvodu zastupitelnosti.
Omezení výstavby především, ale nejen, v záplavových územích (10,5 % ČR je zastavěno a to zvyšuje odtokové množství i odtokovou energii).