Lidské zdraví

O adaptacích na lidské zdraví detailněji

Vysoké teploty v létě představují zátěž pro kardiovaskulární systém a jsou příčinou vyššího výskytu srdečních příhod i vyšší úmrtností na nemoci oběhového a dýchacího systému. Nejvýraznější problémy přináší teplotní skoky. Jak léta, tak zimy budou doprovázeny změnami teploty až o deset-patnáct stupňů během řádově hodin. 

Nárůst angín, zánětů středního ucha v létě či v zimě bude a již je, zejména u dětí velmi razantní. Zvýšené koncentrace přízemního ozonu v letních a tropických dnech mají dráždivé účinky na dýchací systém.

Expozice zvýšeným koncentracím přízemního ozonu může způsobit dýchací potíže, zvyšuje kardiovaskulární a respirační potíže. Emise prekurzorů přízemního ozonu mohou způsobit poruchy nervového systému, poškození jater a ledvin, zamezují okysličování krve. Zdravotní dopady může mít i prochladnutí v mrazivých dnech, a to hlavně u starších osob a bezdomovců.

S vyšší teplotou je spojeno i šíření některých infekčních chorob resp. jejich přenašečů. Změny klimatu nejspíše zlepší podmínky pro šíření infekčních nemocí přenášených hmyzem, např. komáry či klíšťaty. Mírnější zimy mohou vést k posílení populací klíšťat a k následnému ohrožení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Výzkumy potvrdily rozšíření jejich pravidelného výskytu až do výšky 1100 m n. m. Podobně je tomu i v Jeseníkách a na Šumavě. Prakticky se tedy klíšťata rozšířila po celém obyvatelném území ČR. S lidským zdravím souvisí množství a kvalita potravin. Produkce potravin může být ohrožena i v našich podmínkách. Zvláště náchylné na meteorologické extrémy je zemědělství založené na pěti plodinách nerespektující osevní postupy a zásady udržitelného zemědělství. Pro většinu obyvatel zvláště mladších ročníků je nutné zdůraznit, že potraviny nerostou v supermarketech. A ano můžeme je i dovézt, ale za jakou kvalitu a za jakou cenu.