Města

Nárůst počtu dní s extrémními teplotami

V posledních letech byl zaznamenán výrazný nárůst počtu tropických dní (tzn. dní, kdy maximální teplota dosáhne 30 °C a více) a počtu tropických nocí (tzn. nocí, kdy minimální teplota neklesne pod 20 °C) a tento trend je předpovídán i do budoucna. S nárůstem počtu tropických dní a nocí budou souviset i vyšší dopady na zranitelnou populaci, kvalitu života a stav ekosystémů. Vlny horka (období minimálně tří dní po sobě, kdy je maximální teplota nad 30°C) mají negativní vliv na lidské zdraví (zejména u zranitelných skupin obyvatel se sníženou schopností termoregulace, např. senioři, nemocní a velmi malé děti), ekonomiku a mohou podporovat vznik a šíření požárů.

Obrázek: Městský park Žofín, http://www.opatreni-adaptace.cz/

Příklady adaptačních opatření ve městě

Příklady dobré praxe

Otevřená zahrada v Brně

Součástí areálu Otevřené zahrady na severním svahu Špilberku je pasivní budova Vzdělávacího a poradenského centra s tepelnými čerpadly, zelenou střechou o rozloze 425,5 m², kořenovou čistírnou odpadních vod a podzemními nádržemi na dešťovou vodu. Budova spoří pitnou vodu a energii a díky zelené střeše a fasádě ‚vrací‘ zastavěnou plochu přírodě. V Otevřené zahradě se dále nachází městská farma a komunitní zahrada (Boromejská zahrada) se vzrostlými stomy, záhonky a včelími úly.

Rodinný dům s mokřadní střechou v Praze

Pasivní dům Michala Šperlinga ve vnitrobloku na pražské Letné využívá hned několik zmíněných adaptačních opatření. Zelená střecha domu ochlazuje okolí a v květu je vyhledávaným zdrojem potravy včel. Střecha zároveň slouží jako kořenová čistička, která umožňuje opětovně využívat odpadní vodu (a veškerou vodu co na střechu spadne) jako vodu užitkovou uvnitř budovy, popřípadě na zalévání přilehlé zahrady. Od jara 2016 tak nebyla z tohoto domu do kanalizace vypuštěna žádná voda.

Obrázek: Rodinný dům s mokřední střechou na Letné, http://korenova-cisticka.cz/

Přívalové srážky, nedostatečné zasakování a bleskové povodně

ČHMU definuje 3 kategorie dešťě jako nebezpečného jevu:

• Vydatný déšť s úhrny srážek více než 30 mm/6h, 35 mm/12h nebo 40 mm/24h
• Velmi vydatný déšť s úhrny srážek více než 50 mm/12h nebo 60 mm/24h
• Extrémní srážky s úhrny srážek více než 50 mm/6h, 70 mm/12h, 90 mm/24h nebo 120 mm/48h

Vzhledem k projekcím změny klimatu se ve střední Evropě očekává zvýšená četnost výskytu extrémních srážek a tudíž pravděpodobně i bleskových povodní. Přívalové srážky a nedostatečné zasakování srážkové vody jsou hlavní příčinou bleskových povodní. Ve městech jsou hojně zastoupeny povrchy s nízkou propustností, které podporují velmi rychlý odtok dešťové vody z území.  U přívalových dešťů je množství odváděné vody v městském prostředí omezeno kapacitou stokového systému. Voda, která není odvedena kanalizací, pak odtéká po povrchu a může způsobit lokální povodně. Ty mohou způsobit škody na majetku i životním prostředí. Silné deště mohou tedy vést k záplavám a erozi způsobené vodou, která se nezasakuje a odtéká po povrchu; přetížení kanalizační sítě, ČOV a vodních ploch; poškození budov a infrastruktury.

Příklady adaptačních opatření ve městě

Příklady dobré praxe

Revitalizace Rokytky nad Hořejším rybníkem

V roce 2014 bylo revitalizováno napřímené koryto Rokytky nad Hořejším rybníkem v Hloubětíně. Kapacita průtočného profilu byla zachována díky vytvoření zhruba 20 m široké sníženiny, do které bylo koryto přeloženo. Mimo obnovených meandrů zde vzniklo i několik malých vodních ploch. Hlavními přínosy projektu je vytvoření přírodě blízkého protipovodňového opatření, zvýšení druhové rozmanitosti oblasti a vytvoření atraktivní lokality pro rekreaci místních obyvatel.

Dešťové tůně v Lochotínském parku

Značná část Lochotínského parku v Plzni leží na poměrně prudkých svazích a silnější deště se zde projevovali silnou erozí, odplavující půdní substrát. Degradace půdního profilu byla překážkou ve výsadbě vhodného vegetačního porostu. Řešením bylo zachytávání vody ze zpevněných povrchů do podzemních drenáží, ústících v nově vybudovaných průtočných tůní ve spodní části parku. Z těchto tůní se voda pozvolně zasakuje a tůně společně s potůčkem, který je spojuje, plní i důležitou teplotně-regulační funkci a napomáhají zvyšovat druhovou rozmanitost místí fauny a flóry.

Obrázek: Dešťové tůně v Lochotínském parku, https://www.envic-sdruzeni.cz/