Úvod do adaptace

Právě ty společně se správci vodohospodářské soustavy nesou největší výkonnou odpovědnost za to, jak naše krajina vypadá, jak se vyvíjí a jak si plní své ekosystémové funkce. To, že primární funkcí pro drtivou většinu společností je funkce produkční (ať již se jedná o rostlinné komodity či dřevo) je zřejmé.
 

Kde a jak adaptace provádět?

Důkazem je často až výhradní pěstování tržně zajímavých plodin ať již pšenice, řepky či kukuřice pro bioplynové stanice nebo v lesnictví pěstování a opětovná výsadba komerčně úspěšného smrku. Ani sebevětší společenský či politický tlak nezvrátí ekonomické uvažování těchto firem vlastnící půdu či pachtovní smlouvy. Ale ono se to dá pochopit. Argumenty typu, pokud my budeme na rozdíl od a národní či mezinárodní konkurence investovat do krajiny směrem do jejich vodohospodářských, půdoochraných, rekreačních a podobných služeb tak to může mít negativní dopady na naši ekonomiku, konkurenceschopnost a v konečném důsledku na zaměstnanost. 

Dotační programy
 

Mnohokrát jsme se v historii přesvědčili, že zvrat (a následná regenerace) v  systému přichází až v okamžiku, kdy se daný systém zhroutí.

Tento fakt by firmy přesvědčil, ale to snad není cílem. Je třeba říci, že tyto úvahy nejsou nové, a že se k nápravě podnikají razantní a současně ekonomicky orientované kroky. Např. jen dotační nástroje pro program rozvoje venkova jsou směřovány nejen na konkurenceschopné zemědělství a lesnictví, ale i zlepšování životného prostředí a krajiny či rozvoje životních podmínek. Konkrétně se jedná o programy zahrnující agroenvironmentálně-klimatická opatření, předcházení eroze půdy, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti či dokonce podpora ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví. Dotační programy mají dobrý směr a na mnoha místech přispívají k tomu, že naše krajina vypadá skutečně dobře. Jak to jen u druhé části příjemců zařídit, aby si je nezařadili do zisku, ale skutečně proinvestovali žádoucí směrem. 
 

Co nás brzdí?

V současném světě, a náš region není výjimkou, však nejde jen o ekonomický tlak, ale přidává se i tlak klimatický. Skeptiky, kteří stále tvrdí, že se v naší přírodě nic neděje, nebudeme odkazovat jen na renomované vědecké studie, ale spíš bychom je požádali, aby se obrátili právě na komunitu svázanou s půdou a odkázanou na její produkci. 
 

A zde je skrytý pravděpodobně největší problém naší současné zemědělsky obhospodařované krajiny. Komunita svázaná s půdou.

Podíváme-li se na složení našich vesnic je jasná tendence ke zvyšování věkového průměru a řada ze sídel by dávno neexistovala, kdyby nebyly domy ve vlastnictví víkendových majitelů z měst. Jednou z příčin je i omezená možnost zaměstnání právě v zemědělství. Silné firmy skupují půdu a zavádí až průmyslové zemědělství. Přijedou v době agrotechnických zásahů a následně odjedou, aniž by se s půdou a krajinou v dané lokalitě sžily a viděly jejich problémy. Produkce nade vše. Toto vede k frustraci a často i rezignaci posledních starousedlíků. 

K tomu přispívají i změny v charakteru počasí a podnebí, které jsou patrné zvláště v nejzranitelnějších oblastech, jako je jižní Morava, střední a severní Čechy.  Mezi nejzřetelnější pozorované změny lze zařadit zvyšování teploty a s tím související stále častější absence sněhové pokrývky, nárůst tropických dnů a vln veder, změny ve variabilitě srážek a vyšší výskyt zemědělského i hydrologického sucha a obecně vyšší výskyt extrémů. Všechny tyto jevy mají společného jmenovatele. A tím je voda. Hospodaření s vodou je v přímé úměře s efektivitou hospodaření v krajině, a s měnícím se klimatem se tato vazba bude stále více projevovat. V souvislosti s významem vody je nutné připomenout společenskou poptávku po vodě. Není cílem této části webu hovořit o příčinách změny klimatu, ale o tom jak se na tyto změny připravit resp. adaptovat. 

Adaptace versus mitigace

V souvislosti se změnou klimatu a dopady na ekosystémy se hovoří o mitigaci a adaptaci. Mitigace je míněna jako předcházení ve smyslu zmírnění jevu. Adaptace jako vyrovnání se s dopady měnícího se klimatu. Nejčastěji je s mitigací spojováno omezení vypouštění skleníkových plynů nebo úspora energie či výroba zelené energie. Za adaptační opatření je možno považovat v podstatě jakoukoliv úpravu, která vede ke snižování zranitelnosti vůči dopadům klimatické změny. Srovnání mitigace a adaptace lze přirovnat k cyklistovi, který si před jízdou opraví brzdy (mitigace) a nasadí helmu (adaptace).