Metoda výpočtu C-faktoru

V současnosti se velmi často objevují diskuze nad problematikou vodní eroze, která v některých rizikových oblastech ohrožuje obyvatelstvo a má silný vliv na zemědělskou činnost. Důležitým faktorem, který má vliv na výsledky a který může dobře ovlivnit zemědělec či jiný uživatel, je vegetační kryt. Na našem území se pro hodnocení využívá kombinace modelu USLE a RUSLE a vegetační kryt, který zastupuje C - faktor, se hodnotí pomocí terénního přístupu, který je ovšem časově náročnější (Janeček, 2012). V zahraničí je využíváno několik přístupů, hlavně z oblasti dálkového průzkumu Země, které by potencionálně mohly být aplikovány i u nás. Výsledků lze využít při plánování zemědělské činnosti, a také při navrhování kompletních pozemkových úprav, které jsou v současnosti i finančně podporovány fondy Evropské unie.

Metodou výpočtu je analýza multispektrálních obrazových dat v oblasti červeného a infračerveného pásma a následný výpočet vegetačních indexů (NDVI, TSAVI) za využití korelačních koeficientů mezi vegetačními indexy a hodnotou C-faktoru. Vegetační indexy umožňují klasifikovat strukturu a pokryvnost biomasy na povrchu na základě spektrální odrazivosti. Vrstva aktuálního využití je použita k vymezení erozně ohrožených oblastí na základě výběru jednotlivých krajinných segmentů erozně náchylných kategorií využití území.

Z multispektrálních materiálů je extrahováno červené a infračerveného pásmo a tyto složky obrazu jsou použity k výpočtu série vegetačních indexů NDVI. Získané hodnoty pro dílčí časové úseky během vegetační sezóny jsou zprůměrovány. Souběžně dochází ke zjištění hodnot NDVI pro les a holou půdu a výpočtu regresních koeficientů. Pomocí regresních rovnic vyjadřujících vztah mezi hodnotami NDVI a C-faktoru dochází k finálnímu výpočtu (De Jong, 1994; Van der Knijff, 1999; Karaburun, 2010).