Schopnost socio-ekologického systému přizpůsobit se změnám klimatu, podnětům nebo jejich účinkům a dopadům se běžně nazývá adaptivní kapacita. Zranitelnost obcí a regionů vůči dopadům změn klimatu je adaptivní kapacitou výrazně ovlivněna.
Tato zranitelnost vyjadřuje, do jaké míry může být systém zraněn či poškozen. Lidské aktivity a skupiny jsou považovány za citlivé na změny klimatu do té míry, do jaké mohou být ovlivněny a zranitelné do té míry, do jaké mohou být poškozeni. Vzhledem k tomu, že zranitelnosti a součásti, které ji tvoří, hrají zásadní roli při stanovení dopadů změn klimatu, pochopení dynamiky zranitelnosti a jejích součástí je stejně důležité jako pochopení dynamiky klimatu samotného.
V rámci analýzy dopadů změn klimatu byla značná pozornost věnována charakteristice socio-ekologických systémů (ať už jako obcí či regionů). Na jedné straně to jsou studie zaměřené na faktory, které ovlivňují schopnost se přizpůsobit změnám a/nebo na studie, které mají prioritu navržení adaptačních opatření jako základů pro rozvoj politiky. Vzhledem k různým studiím a přístupům dochází v souvislosti se zranitelností a adaptivní kapacitou k používání obecných konceptů. Jedněmi z používanějších jsou například expozice a citlivost, které ve vztahu ke zranitelnosti charakterizují konkrétní dopady změn klimatu a zasažené území či populaci.
Obr. 1 - Adaptivní kapacita představuje jednu ze součástí zranitelnosti socio-ekologických systémů vůči změnám klimatu (podle USDT 2015).
Adaptivní kapacita charakterizuje kapacitu socio-ekologických systémů a to jak jejich lidských a ekologických součástí, reagovat a vytvářet odpověď na změny klimatu. Reakce může mít různou podobu a může směřovat k přizpůsobení se změnám klimatu, zmírnění škod, nebo vyrovnání se s následky. Samotnou adaptivní kapacitu lze vyjádřit pomocí několika složek. Mezi běžně zařazované dílčí indikátory adaptivní kapacity patří indikátory rovnosti (př. příjmů), znalostí (gramotnost, počet zapsaných do terciálního vzdělávání), technologie (výdaje na výzkum, počet patentů), infrastruktury (dostupnost lékařské péče), flexibility (HDP) a ekonomické síly (rozpočtový přebytek, podíl na obchodu).
Obr. 2 - Rámec adaptivní kapacity a příklad jejích možných indikátorů (podle Acosta et al. 2013).
Uvedené indikátory slouží pouze jako příklad, není totiž žádný víceméně ustálený či doporučený soubor indikátorů a dat, který je nutné použít pro hodnocení adaptivní kapacity. V zásadě každá studie nebo rámec používá trochu jiné indikátory a data. Samozřejmě může dost často platit, že větší dostupnost dat směřuje k podrobnějšímu a důkladnějšímu vystihnutí stavu.
Díky společenským přeměnám, které samozřejmě ovlivňují adaptivní kapacitu společnosti, ukazují studie podobných událostí opakujících se v čase diametrálně různé důsledky. Například zvýšená adaptivní kapacita skrze různé postupy, vzdělání, ekonomiku a vládní programy srážky má za následek mnohem mírnější dopady kolísání teploty v západní Evropě na lidstvo dnes, než tomu bylo ve středověku a raném novověku, kdy byla společnost více zranitelná. Podobně, tyto události mají mnohem větší dopad na ty (zranitelnější obyvatele/regiony), kteří mají nějakým způsobem nižší schopnost se adaptovat. A proto budou mít extrémní klimatické události za následek mnohem větší ztráty na životech v rozvojových zemích ve srovnání s vyspělými díky rozdílu v kapacitě jak se vyrovnat s těmito následky.