Dopady změny klimatu na evropské a české zemědělství a možná adaptační opatření

Důsledkem je ovlivnění produkčních, ale i dalších ekosystémových služeb. Kromě postupně se měnících stanovištních podmínek je zásadním dopadem změna variability počasí spojená s výskytem hydrometeorologických extrémů. Scénáře změny klimatu se shodují se zvyšováním teploty a změnou rozložení srážek. Ty by měli přibývat v zimním období a ubývat v době vegetačního růstu. 

Z pohledu produkce Evropy se podle scénářů změny klimatu sníží produkční potenciál jižních států, zatímco severní státy budou mít zemědělství, zvláště polní produkci výkonnější, i když ani ty se nevyhnou dopadům extrémních událostí.

Bodově se dá se očekávat výrazné zvýšení variability výnosů polních plodin, kalamitní výskyty škůdců či chorob a jejich šíření v souladu s jejich klimatickou nikou, výrazné dopady sucha často spojené s působením vysokých teplot a dalších agrometeorologických extrémů. Ze širokého literárního review na téma adaptační opatření v zemědělství je zřejmé, že jejich primárním cílem je udržení produkční schopnosti směřující k zajištění potravinové bezpečnosti. Pro podmínky ČR je nutné podporovat a realizovat následující zásadní adaptační opatření.
 

V krajině se adaptační opatření dají definovat jako tzv.:

Tvrdá (technická) dělící se na

Měkká

Ta jsou založena na chování lidí a to je odvozeno jednak od míry informovanosti a jednak od úspěšnosti vlastního podnikání.  Pouze informovaný a úspěšný podnikatel může investovat čas a finance do zlepšení ekosystémových služeb krajiny v pozici jejího hospodáře.

Dokumenty k dopadům změn klimatu

Jak vyplývá ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí zaměřené na adaptace na změnu klimatu, nejúčinnější opatření kombinují více způsobů adaptace, například technická s měkkými či zelenými opatřeními.

V rámci ČR jsou výchozími materiály „Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR“ (tzv. Adaptační strategie ČR) zpracované Ministerstvem životního prostředí (MŽP), dále závěry mezirezortní komise Voda-Sucho (MŽP a Ministerstvo zemědělství) či oběma ministerstvy signovaný „Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území“ nebo pro oblast zemědělství materiál AK ČR s názvem „Generel vodního hospodářství krajiny ČR“

Z analýzy uvedených materiálů je zřejmé, že základní adaptační opatření v zemědělství musí směřovat k udržení produkční schopnosti půd s tím, že prioritní je zadržení vody krajině ať již zvýšením množství organické hmoty v půdě, snížením utužení půd a aplikací protierozních opatření nejen organizačními metodami, ale citlivě i pomocí pozemkových úprav.

V oblasti zabezpečení zemědělství vodou musí dojít k stavbě malých vodních ploch, místně i ke stavbě středních nádrží nejen pro potřebu závlah, ale i udržení průtoků v době sucha. Je nutné podpořit budování a rekonstrukci závlahových systémů pro speciální kultury (především ovoce, zeleninu, chmel, vinnou révu). 

Proměnou musí projít i agrotechnické postupy od dodržování osevních postupů, využití šlechtění formou nových odrůd a půdoochraných či vodou úsporných technologií. Nezbytnou součástí adaptačních opatření zůstává výzkum, vzdělávání, informovanost a osvěta.

Více o adaptačních opatřeních naleznete v kategoriích