Eutrofizace a acidifikace životního prostředí

Tak jako zdravý člověk nemá problém se vypořádat s běžnými neduhy, pro člověka chronicky oslabeného může být i chřipka fatální. Podobně je tomu i v přírodě. Středoevropská krajina byla a je vystavena nepřirozenému tlaku ze strany člověka a trpí v horských oblastech chronickou acidifikací a skoro na celém území chronickou eutrofizací. Změna klimatu je jen z dalších vlivů, kterým se naše příroda musí přizpůsobit.

Historie eutrofizace a acidifikace

Středoevropská krajina je kultivovaná po mnoho tisíciletí a člověk je její nedílnou součástí. Bez lidí v krajině by naše příroda byla zajisté mnohem „fádnější“, nežli je tomu dnes. Chyběly by druhově pestré louky, horská bezlesí, rybníky, lužní lesy. Tyto krajinné prvky jsou výsledkem zemědělského kultivování krajiny. S rozvojem průmyslu však došlo k podstatné změně. Spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa) a průmyslovou výrobou hnojiv se do ovzduší a půd začaly nadměrně dostávat látky, s negativními účinky na životní prostředí.

V předprůmyslové době měla srážková voda podobné složení jako voda destilovaná. Srážky měly příznivé pH a obsahovaly jen málo živin a kyselých sloučenin. Během 20. století se vlivem spalování fosilních paliv (především hnědého uhlí) do ovzduší začaly dostávat okyselující sloučeniny, které poté byly deštěm vraceny zpět do půdy. Déšť se okyselil a na povrch půdy dopadala kyselina sírová a kyselina dusičná (kyselá depozice síry a dusíku).

V 19. století se depozice síry a dusíku pohybovala do 5 kg/ha/rok. V 80. letech 20. století se v nejpostiženějších oblastech našich severních hor depozice síry blížila 100 kg/ha/rok a depozice dusíku 50 kg/ha/rok.

Kyseliny způsobily nevratnou degradaci lesních půd – lesní půdy byly ochuzeny o živiny (vápník, hořčík) a obohaceny o toxické látky (těžké kovy a reaktivní hliník). Lesy začaly chřadnout a odumírat. I přes významné snížení kyselé depozice v posledních 25 letech, jsou lesní půdy vyčerpané a jejich regenerace bude trvat nejméně několik dalších desetiletí. Oblasti nejvíce postižené chronickou acidifikací jsou zobrazeny na obrázku 1. 
 

Obr 1. - Mapa lesních půd v různém stupni narušení acidifikací půd a nutriční degradací.
 

Vlivy a důlsekdy eutrofizace a acidifikace

V oblastech extrémně a silně narušených jsou lesy chronicky oslabené a tudíž velmi citlivé na neuvážené lidské zásahy (intenzivní těžba dřeva, odnímaní biomasy pro energetické účely). Také mohou být více citlivé ve vztahu ke klimatickým změnám.

Rostliny jsou odkázány především na biologické procesy v získávání živin pro zdárný růst. Tím jak lidská činnost zvýšila obsah živin ve srážkách, dochází k postupné eutrofizaci přirozených ekosystémů – lesy a louky se stávají úživnějšími. Což mimo jiné vede k snížení jejich celkové biodiverzity. Zemědělství již dávno není odkázáno pouze na organická hnojiva (hnůj, úhorové hospodaření). Masivní aplikace minerálních hnojiv (dusík, fosfor, draslík) zvýšila během 20. století zemědělské výnosy. Neuvážené dodávání živin způsobuje eutrofizaci a acidifikaci půd a povrchových vod, kam jsou tato hnojiva při deštích splachována.

Na obrázku Koncentrace dusičnanů v povrchových vodách a Koncentrace celkového fosforu v povrchových vodách jsou zobrazeny koncentrace hlavních eutrofních parametrů (dusíku a fosforu) v povrchových vodách na našem území. Je zřejmé, že především v zemědělských oblastech jižní Moravy a Polabí jsou koncentrace za legislativní hranicí limitů pro pitnou vodu (50 mg NO3/l a 0.15 mg P/l) i za limity pro environmentální kvalitu (24 mg NO3/l a 0.05 mg P/l).
 

Obr. 2. - Koncentrace dusičnanů v povrchových vodách.

 

Obrázek 2. Koncentrace celkového fosforu v povrchových vodách.

Tak jako zdravý člověk nemá problém se vypořádat s běžnými neduhy, pro člověka chronicky oslabeného může být i chřipka fatální.  Podobně je tomu i v přírodě. Středoevropská krajina byla a je vystavena nepřirozenému tlaku ze strany člověka a trpí v horských oblastech chronickou acidifikací a skoro na celém území chronickou eutrofizací. Změna klimatu je jen z dalších vlivů, kterým se naše příroda musí přizpůsobit.