Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Jih Evropy dál sužují rozsáhlé požáry, které si vyžádaly oběti i evakuace tisíců lidí. Současně padají teplotní rekordy, například na Slovensku meteorologové nově potvrdili historické maximum 41,3 °C. Odborníci upozorňují, že extrémní vedra se stále častěji promítají i do života ve městech, která se přehřívají výrazně více než okolní krajina. Jsme na podobné projevy počasí připraveni a čekají nás taková léta častěji? O tom v pořadu Headline hovořila moderátorka Barbora Šimková s Pavlem Zahradníčkem. Rozhovor je k dispozici na webu TN.nova.cz zde.
Začíná hlavní část sklizně zeleniny a obilí. Zemědělci letos odhadují až o 40 procent nižší výnosy oproti tříletému průměru. Jedním z hlavních důvodů je sucho v krajině. Nejvýraznější je na Moravě, kde se podobá situaci z roku 2012, kdy způsobilo nejnižší výnosy plodin za 60 let.
K tématu pro Studio ČT24 hovořil Miroslav Trnka z CzechGlobe. Které konkrétní plodiny zasahují sucha nejvíce? Liší se rostliny od sebe odolností a potom odrůdy od sebe i tím, jak na sucho reagují? Jaké konkrétní důsledky tedy bude mít snížená zemědělská produkce a kterých oblastí se to dotkne? V Česku se mění rozložení srážek. Ubývá jich v období od dubna do června a naopak jich přibývá od června do září. Jaký to má na úrodu vliv?
Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v rozhovoru zde (stopáž 12:00 – 23:04 min)
Sucho je pro Česko stále větší problém a jeho dopady budou podle odborníků stále citelnější. Klimatická změna se propisuje do krajiny, ovlivňuje zemědělství, ale třeba i energetiku. Jaké oblasti jsou nejohroženější, co čeká české zemědělce a proč bychom měli adaptaci na klimatické změny brát nejen jako nutnost, ale také jako ekonomickou příležitost? O tom mluvil v rozhovoru s Novinkami.cz Miroslav Trnka. K dispozici je zde.