Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Jarní sucho může být z hlediska dopadů velmi nebezpečné. Jakmile se totiž začnou rostliny probouzet a odebírat vodu, může sucho nastat velmi rychle, už za několik málo týdnů. Víte, jak se situace se suchem letos vyvíjí vzhledem k předcházejícím letům? A jak sucho ovlivňuje úrodu v Česku? Situaci komentovala pro TN.cz v pořadu Nastartujme Česko Monika Hlavsová. Celý rozhovor je k dispozici v archivu TN.cz zde.
Březen i duben byly srážkově chudé měsíce, vegetace výrazněji postrádá vláhu. Dlouhodobě suché počasí zvyšuje riziko požárů, které je aktuálně k 30. 4. 2026 na celém území ČR druhé nejvyšší. Jak rychle a v jakém množství by podle Pavla Zahradníčka musely přijít srážky, aby se půdní sucho zmírnilo? Celý rozhovor je k dispozici v archivu ČT zde (stopáž 01:20:50 až 01:29:08).
Letošní duben je v Česku druhý nejsušší od roku 1961. Zima přitom nebyla tak bohatá na sníh, jak se často říkalo, připomíná Pavel Zahradníček, který v rozhovoru pro Denník N odpovídal kromě jiného na otázky, co je příčinou aktuálního sucha, jak je situace vážná nebo koho může sucho zasáhnout nejvíce? Více na denikn.cz zde