Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Nynější průběh vlny červnové veder v Evropě přináší vlnu teplotních rekordů včetně těch absolutních, a to v široké oblastí od atlantického pobřeží Francie, jižní regiony Anglie, Benelux, Německo. Je vysoce pravděpodobné, že tomu bude i ve střední Evropě včetně České republiky a dalších oblastí jihovýchodně od naší země, než tato vlna dozní a tlaková výše za ní zodpovědná se rozpadne či odsune mimo náš region. Kromě seznamu teplotních rekordů je ovšem zajímavé podívat se na roli tohoto klimatického fenoménu jednak v rámci dosavadního vývoje klimatického režimu roku 2026 a také v širší oblasti severní polokoule.
Autor textu: RNDr. Aleš Farda, Ph.D.
S extrémními teplotami přichází také rekordní sucho. To už v současnosti mění tvář české krajiny a podle Miroslava Trnky bude s postupujícím oteplováním ještě hůř. V pořadu Rozstřelu na iDNES.cz upozorňuje například na bezprecedentní odumírání lesů, kterého jsme byli v důsledku sucha v posledních letech v Česku svědky.
Celý pořad Rozstřel je ke zhlédnutí zde.
Evropa se v současnosti potýká s vlnou veder. Lenka Bartošová v rozhovoru pro Českou televizi představuje portál Clim4Cast, který na jednom místě monitoruje hydrometeorologické extrémy a zranitelnost krajiny, jako jsou sucho, vlny veder nebo riziko vzniku požárů. Vysvětluje, jak může být portál Clim4Cast užitečný, komu může pomoci a proč je relevantní nejen v obdobích extrémního horka. Celý rozhovor je k dispozici v archivu ČT zde (odvysílán byl v čase 16:42- 16:52).