Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Scénáře budoucího socioekonomického vývoje nejsou předpovědi. Pomáhají nám ale testovat, jak odolné jsou dnešní strategie a rozhodnutí vůči různým možným budoucnostem – a právě to považujeme za klíčové. Práce kolegů z oddělení sociálně-ekologické analýz na scénářích budoucího vývoje pro Česko popisuje, jak může Česká republika vypadat za několik desetiletí nebo jak mohou současné společenské, ekonomické, technologické nebo environmentální změny ovlivnit kvalitu života, fungování veřejné správy nebo podobu krajiny. Scénáře jsou výsledkem několikaletého výzkumného úsilí, do kterého se zapojilo více než 100 expertů a expertek z veřejné správy, akademické sféry, neziskového sektoru i byznysu.
Tisková zpráva je k dispozici zde.
Plný text práce najdete zde.
Více k tématu najdete na webu ČT24.
Sucha byla i dřív a třeba i horší než letos. Roční úhrny srážek se za poslední desítky a stovky let spíš nemění a stejně je tomu také u průtoků řek. Přesto ale už dlouho pozorujeme, že teplejší klima sucha zhoršuje. A bude hůř. Přečtěte si analýzu tématu od redaktora Lukáše Marka, zveřejněnou na Seznam Zprávách, ve které situaci popisuje také Miroslav Trnka. Dostupná je zde.
V Ústavu výzkumu globální změny si velmi ceníme toho, že i naše vědecké podklady, jako je měsíčně aktualizovaný graf vývoje intenzity sucha od roku 1804, data zveřejňovaná na portálu Klimatická změna nebo studie našeho kolegy Jana Řehoře, slouží k dokreslení situace.
Pavel Zahradníček byl hostem pořadu Dobré ráno, kde komentoval nejen letošní extrémní sucho. Pořad je dostupný v archivu ČT zde (časy: 26:30, 1:05:40 a 1:58:00).