Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Chce-li Česko zachovat současnou úroveň spotřeby vody a její kvalitu, neobejde se bez stavby nových údolních nádrží na horních partiích vodních toků, řekl v rozhovoru pro ČTK Miroslav Trnka. Zároveň nesmí rezignovat na zadržování vody v krajině pomocí opatření, která využívají přírodě blízké postupy a zlepšují odolnost krajiny. Více píše ekolist.cz zde.
Noc vědy je již tradiční celoevropská akce, která popularizuje vědu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ji vnímáme jako skvělou příležitost poutavě vám představit alespoň střípky z naší práce a přiblížit, čím se na našem pracovišti zabýváme.
Na letošní téma komunikace se podíváme z různých úhlů pohledu.
Přijďte zjistit, co nám příroda dává najevo prostřednictvím sucha, vln veder nebo požárů, tedy jevů, na které ani letošní léto rozhodně nebylo skoupé. Ukážeme vám, jak tyto změny na CzechGlobe sledujeme, měříme a převádíme do informací, které mohou pomáhat nejen při rozhodování v zemědělství, lesnictví či vodním hospodářství, ale také při adaptaci měst a krajiny na změnu klimatu.
Čeká vás šest interaktivních stanovišť plných měření, ukázek a pokusů. Nebudete jen poslouchat – řadu věcí si budete moci sami vyzkoušet, prohlédnout nebo změřit.
🔥 Zejména vás zveme na přednášky skvělých kolegů a odborníků, kteří budou povídat o opravdu horkých tématech (nejen) letošního extrémního léta. Přednášky budou prostorem nejen pro nové informace, ale také pro otázky a diskusi.
🕔 17:15 – Bude Česko na suchu?
prof. Zdeněk Žalud
🕕 18:15 – Požáry v přírodním prostředí: komunikace vědců a hasičů
kpt. Miroslav Antonín, HZS JMK
🕖 19:15 – Jak se vychovává řeka v počítači?
dr. Jana Bernsteinová
🕗 20:15 – Teplotní komfort ve městě
dr. Daniel Kopkáně
⚠️ Kapacita přednášek je omezená, proto vás prosíme rezervovat si místo předem.
Přijďte zažít vědu zblízka.
Těšíme se na vás na Noci vědy v CzechGlobe v Brně! 🌿
Více informací a podrobnější program najdete na oficiálních stránkách Noci vědy.
Extrémní sucho ovlivňuje růst i vitalitu stromů. Stávají se zranitelnějšími vůči škůdcům a patogenům. Naši kolegové díky systému DendroNetwork získávají data o stavu lesů každou půlhodinu a hledají cesty, jak je připravit na podmínky, které přináší klimatická změna.
Jak to v lesích vypadá letos? Situaci v krátém videu Akademie věd ČR popisuje Jan Krejza.