Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Nedostatek vody v půdě na jižní Moravě a ve velké části Olomouckého kraje je už kritický. Na sociální síti X to uvedli odborníci z projektu InterSucho. Na Hané a ve značné části jižní Moravy podle nich kleslo nasycení půdy vodou pod deset procent a blíží se takzvanému bodu vadnutí. Téma přiblížil pro Radiožurnál Pavel Zahradníček. Čtete zde.
Čechy a Moravu sužuje sucho. Které regiony jsou zasaženy nejvíce? Jaké faktory ovlivňují množství vody v půdě a řekách? Jaký je dlouhodobý trend? Na tyto a další otázky odpovídal Miroslav Trnka. Více zde.
Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.
Hostem Štěpána Sedláčka v podcastu týdeníku Respekt byl i Pavel Zahradníček, který mluvil o horké vlně, jež se prohnala Evropou, o opomíjených zdravotních rizicích a o vlnobití veder zesilovaném změnou klimatu. Podcast je k dispozici v archivu týdeníku zde.