Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Česko o víkendu zažilo "druhý vrchol" letošního sucha. Dva nejhorší stupně zasáhly zhruba polovinu území. Nyní s dešti sucho pomalu ustupuje. Nakolik můžeme očekávat silné deště i v červnu? A mohou současné srážky napomoci nízkému stavu spodních vod? Hostem Českého rozhlasu Plus byl Miroslav Trnka, kde situaci komentoval. Rozhovor je k dispozici v archivu rozhlasu zde (odvysílán byl v čase 16:34:08-16:40:00)
Ztráty výnosů v zemědělství se podle hlášení z portálu InterSucho očekávají ve většině ze 76 okresů. Dopady jsou velmi odlišné podle lokalit. Někteří zemědělci na tom jsou mnohem lépe, jiní však ještě hůř. Důležitý je dlouhodobý trend, který zemědělcům dělá starosti. Podle Miroslava Trnky kvůli suchu klesá třeba produktivita v zemědělství na jižní Moravě a na Hané, tedy v tradičních zemědělských oblastech s kvalitními, hlubokými půdami. Naopak na srážkově bohatší Vysočině prší stále dost, jenomže tamní chudší půdy při současném trendu oteplování nemohou tento pokles vykompenzovat. Teplotní vývoj bude naopak nahrávat odrůdám pro červená vína. Na polích přibývá také sóji, teplomilnější rostliny. Její pěstování vedle oteplování podporuje i zájem o domácí bílkovinné plodiny. Teplotní vývoj navíc bude nahrávat odrůdám pro červená vína. Na polích přibývá také sóji, teplomilnější rostliny. Její pěstování vedle oteplování podporuje i zájem o domácí bílkovinné plodiny. Více na webu asz.cz zde nebo na seznamzpravy.cz zde.
Jak moc je aktuální vlna veder v Evropě způsobena právě klimatickou změnou? Je to hlavní faktor těchto vysokých teplot? Miroslav Trnka situaci komentoval pro CNN Prima News.
Popisuje, že i když jsou výkyvy teplot běžné v různých částech roku a není to nic neobvyklého, je současně potřeba říct hned druhým dechem, že globální klima se oteplilo v průměru asi o 1,3 °C oproti předprůmyslovému období. To pro Evropu znamená oteplení mezi 2-4 °C, v některých částech Evropy, zejména na severu i mnohem víc. Takže my činíme to naše klima vhodnější pro výskyt teplot, které překračují určitou prahovou hodnotu. Celý rozhovor je k dispozici v archivu televize zde (odvysílán byl v čase 12:04:49 - 12:07:50 hod.).