Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Zdeněk Žalud v podcastu ReGENERATE vysvětluje souvislosti mezi růstem teplot, vyšším výparem a nedostatkem vody v půdě i to, proč dnes sucho vzniká i v letech s běžným úhrnem srážek. Popisuje rozdíly mezi regiony České republiky, budoucí posun zemědělských oblastí i zkušenosti ze Španělska. Věnuje se také regenerativnímu zemědělství, meziplodinám, omezení orby a významu zdravé půdy pro zadržování vody a adaptaci krajiny na klimatické extrémy.
Podcast ASZ ČR si můžete poslechnout na webu zde nebo prostřednictvím Spotify zde.
Které faktory přispěly k letošnímu vývoji půdního sucha? Co situaci způsobilo? I na tyto otázky odpovídal v pořadu Českého rozhlasu Odpolední Plus Miroslav Trnka. Dodává, že loňské jaro začínalo dost podobně- charakter časného počátku sezony po zimě chudé na sníh v našich podmínkách vede k tomu, že vegetace už startuje s nízkými hodnotami půdní vlhkosti. Vodu přitom potřebuje a zároveň ji intenzivně spotřebovává. Celý rozhovor je k dispozici v archivu rozhlasu zde (odvysílán byl v čase od 14:11:30 až 14:20:00).
Sucho, vedra a vítr vytvářejí v Česku čím dál nebezpečnější kombinaci, která nahrává vzniku rozsáhlých požárů. I když je Česko díky prevenci, nasazení a zkušenostem hasičů na lesní požáry lépe připravené, počasí bude kvůli změně klimatu lesním požárům v Česku nahrávat stále častěji. Obrana proti nim proto bude stále náročnější. V rozhovoru pro Seznam Zprávy se této problematice věnoval expert Miroslav Trnka, který mimo jiné vyjmenoval i několik úrovní opatření, na nichž se už pracuje: „Může se nám podařit nahradit původní smrkové lesy smíšenými, což by riziko požárů snížilo. Pracujeme na predikčním systému FireRisk, spolupracujeme s hasiči i správami národních parků, identifikujeme riziková území a zpracovali jsme například i operativní mapu, která říká, jak snadno se případný požár bude v daném místě krajiny hasit, pokud nastanou pro požár zvláště příznivé podmínky.“
Více v článku na webu Seznam Zprávy zde.