Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Čím je městské klima tak specifické? Jak se liší od okolní krajiny a je to vůbec poznat? Nejen o tepelném ostrově města mluvil Pavel Zahradníček pro ČT24. Celý díl s rozhovorem je dostupný v archivu ČT zde (stopáž 24:28–34:40).
O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluvil v podcastu týdeníku Respekt Miroslav Trnka. Mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. Celý díl je k dispozici v archivu týdeníku Respekt zde.
Zdeněk Žalud v podcastu ReGENERATE vysvětluje souvislosti mezi růstem teplot, vyšším výparem a nedostatkem vody v půdě i to, proč dnes sucho vzniká i v letech s běžným úhrnem srážek. Popisuje rozdíly mezi regiony České republiky, budoucí posun zemědělských oblastí i zkušenosti ze Španělska. Věnuje se také regenerativnímu zemědělství, meziplodinám, omezení orby a významu zdravé půdy pro zadržování vody a adaptaci krajiny na klimatické extrémy.
Podcast ASZ ČR si můžete poslechnout na webu zde nebo prostřednictvím Spotify zde.