Udržet kvalitu půdy a pečovat o ní takovým způsobem, aby nebyla degradovaná erozí nebo utužením můžeme nejvíc účinně pomocí dostatku organické hmoty, která je schopná zadržet vláhu. Takovou hmotou je třeba hnůj nebo zelené hnojení. Účinnou cestu k adaptování nabízí také šlechtění rostlin. V rámci šlechtění odrůd na vyšší využitelnost vody, se již v současnosti objevují odrůdy, co ve vlhkém roce výnosově nezklamou a v suchém jsou nadprůměrné. Laická rada, kterou zemědělci často dostávají je, pěstovat jiné, suchovzdorné plodiny. Zde si ovšem musíme uvědomit, že pro zemědělce to jsou nové plodiny, s jejichž pěstováním nemají dostatečné zkušenosti a zároveň narážíme na jejich možné spektrum. Pro podmínky ČR přichází v úvahu např. proso, čirok nebo bér a je pravda, že velikost ploch, na kterých jsou tyto plodiny u nás pěstovány, se v teplých a suchých oblastech, mírně zvyšují. Nikdy se ale nestanou plodinami dominantními. Naše zemědělství a potravinářství je nastaveno na plodiny tradičně pěstované. Opravdu větší potenciál má šlechtění jejich suchovzdorných odrůd. Zdánlivě jednoduché řešení jako je využití závlah naráží na náročné technické provedení, cenu energie, ale hlavně na dostupnost vody v době sucha. Uvědomme si, že právě v době největší potřeby vody na závlahy, mají vodní toky nejnižší průtoky. Dostupnost vody omezuje využití závlah jen na speciální plodiny pěstované v malých výměrách (chmel, zelenina, ovoce) a samozřejmě jen pomocí úsporných kapkových závlah. Ideální je mít vlastní závlahovou nádrž. Náročnou, ale efektivní cestu, jak bojovat s nedostatkem vody je využití nových agrotechnologií využívajících celoročního pokrytí půdy rostlinami (využití meziplodin), postupů hospodaření bez orby (tzv. minimalizační zpracování půdy), omezení odtoku vody po povrchu půdního bloku (pásové zpracování půdy či pásové střídání plodin), prvků precizního zemědělství, resp. zemědělství regenerativního. Jedním z cílů těchto technologií je snížit tzv. neproduktivní výpar. Jedná se o výpar z holé půdy, kdy se voda bez užitku vypařuje do atmosféry, aniž by prošla rostlinou. Lze tak docílit zvýšení odolnosti daného pozemku k suchu. Do jisté míry.
V případě extrémního nedostatku vody nepomůže ani kombinace adaptačních opatření. Bez vody to prostě nejde. A stejně tak platí, že na sucho se musí pěstitel připravovat dopředu. Pokud sucho přijde, aniž bychom se na tento extrém připravovali, nelze v jeho průběhu (na rozdíl třeba od jarních mrazů) dělat již téměř nic. Krátkodobou a střednědobou prognózu sucha až na šest měsíců nabízí portál Intersucho, který monitoruje výskyt a trvání sucha v týdenním kroku na celém území České republiky.