Porosty pěstované na kvalitních půdách, jsou vůči vlivu vysokých teplot odolnější. Zadržují více vody, která může být následně využita rostlinou na ochlazení. Rostlina transpiruje (vydává ze své pokožky vodu) intenzivněji, když se na přechod vody na vodní páru spotřebovává energie. Tu si vypařující voda bere z povrchu rostliny a ta se tím ochlazuje (jako pocení u člověka). Obdobně jako u sucha je i pro plodiny základní adaptace kvalitní, neutužená, erozí nepoškozená půda s dostatkem organické hmoty, která zadržuje vláhu. Zásadním dopadem změny klimatu v živočišné výrobě je vyšší intenzita tepelného stresu. U volně ustájených zvířat je nutné mít na pastvinách dostatek stromů vytvářející stín a zajištěný přístup k vodě, zatímco u stájového (vnitřního, halového) odchovu je situace komplikovanější. Mezi základní ochlazovací technologie patří zvýšení proudění vzduchu pomocí ventilátorů, postřik vnitřních stěn vodou (kdy se na její výpar spotřebuje teplo), případně přímé ochlazování zvířat (jako mlžné vodní stěny ve městech v horkých dnech). Nově konstruované budovy by měly automaticky mít izolované, případně dvojité, střechy, které zabrání silnému přihřívání během horkých vln. U chovu ryb v rybnících je vhodné (ale nákladné) zajistit dostatečné provzdušňování vody, provádět jejich čištění (odbahnění), případně optimalizovat (redukovat) počet ryb na jednotku objemu vody. Už nyní se stává nutností omezit chov ryb v malých a mělkých vodních nádržích.