Nejen suchu, ale i intenzivním srážkám dokáže více odolat kvalitní neutužená a erozí nepoškozená půda s dostatkem organické hmoty. Především na svazích je nezbytné přerušit odtokové linie (dráhy odtoku, po kterých nejvíce proudí voda např. po silné bouřce) a zamezit tak vzniku plošné i rýhové eroze. Mezi adaptační možnosti patří všechna opatření na omezení eroze od zatravnění údolnic po zmenšení pozemků pro pěstování, kdy např. na silně erozně ohrožených půdách (celkově 61 tisíc ha) se v rámci protierozní vyhlášky bude moci od roku 2025 pěstovat jedna plodina max. na 10 ha, a bude zde zakázáno pěstovat plodiny s nízkou ochranou funkcí, to jsou širokořádkové plodiny jako brambory nebo kukuřice. I na mírně erozně ohrožených půdách musí být u těchto plodin samozřejmostí důsledná aplikace technologií, které půdu chrání, jako je např. její zpracování bez obracení nebo zakládání porostů do ochranné plodiny. Adaptace proti intenzivním srážkám a erozi někdy vyžaduje razantní a nákladné změny v uspořádání krajiny. Tuto výzvu řeší Státní pozemkový úřad, který realizuje tzv. pozemkové úpravy. V jejich rámci lze na úrovni katastru vybudovat řadu krajinotvorných prvků, přírodě blízkých opatření či právě protierozních úprav. Cílem může být i zachycení přívalové srážkové vody vybudováním tzv. poldrů. Poldry jsou nádrže, které vzniknou přehrazením vodního toku, ovšem za hrází se voda za běžných podmínek buď neshromažďuje vůbec, nebo jen částečně. K shromažďování vody dochází až během povodní, čímž povodňová vlna změní tvar (tzv. se transformuje) a tak působí menší či žádné škody. Plocha poldru může být zároveň zemědělsky využívána i jako trávní porost, nebo ponechána jako mokřad.