Adaptace v lesnictví
Zvýšení druhové a strukturní pestrosti lesních porostů podpoří schopnost adaptace na měnící se podmínky a sníží riziko vzniku kalamitních situací. Různé druhy a různě staré stromy v porostu = různé možnosti přizpůsobení se, a tak zvýšení možností, jak může lesník reagovat na objevující se dopady klimatické změny.
Je to zdánlivě jednoduché: nechat les ať další pokolení založí sám, tj. ať se obnoví přirozeně. Jeho schopnost přizpůsobení na klimatickou změnu tak velmi pravděpodobně bude vyšší. Potenciál přirozené obnovy je u nás stále využíván nedostatečně.
Pro rozložení rizika je důležitá i pestrost způsobu lesnického hospodaření. Každý způsob má jiné limity, jiné přednosti, jsou s ním spojena jiná rizika. Rozrůznění opět znamená zvýšení možnosti reagovat na aktuálně se projevující dopady.
V naší hustě osídlené krajině bude nutné zvýšenému riziku lesních požáru čelit opatřeními, která sníží riziko rozhoření požáru na větší ploše a usnadní jeho hašení. Jde jak o úpravy hospodaření v porostech, tak tvorbu speciálních prvků – např. různých protipožárních pásů.
Snížení stavu býložravé zvěře, a tak snížení škod jimi působených na dřevinách, je opatřením, jehož uplatnění není potřebné přímo v důsledku dopadů klimatické změny, je však podmínkou pro úspěšnou realizaci ostatních výše uvedených adaptačních opatření.