Adaptace v zemědělství
Obranou před účinky jarních mrazů by mohlo být využití odrůd, které byly vyšlechtěny tak, aby kvetly v pozdějším čase. Pokud volba nebo výměna odrůdy není možná, lze použít i technická adaptační opatření . U ovocných stromů, či vinné révy existuje několik druhů protimrazových postupů jako je nejčastěji vyhřívání, zadýmování, rosení nebo promíchávání vzduchu.
Nejúčinnější adaptace zmírňující dopady sucha je péče o půdu takovým způsobem, aby nebyla degradovaná erozí nebo utužením. Účinnou cestu nabízí také šlechtění, volba suchovzdorných plodin, využití závlah nebo nových agrotechnologií.
Mezi adaptační opatření proti chorobám a škůdcům můžeme zařadit jednak použití pesticidu, no účinnými se jeví i šlechtění odrůd rostlin, které jsou odolné vůči patogenům a také systémy včasné výstrahy.
Vysoké teploty vzduchu mají vliv jak na rostliny, tak na zvířata. V procesu pěstování plodin je řízená adaptace na vysoké teploty prakticky nemožná. Pomoct tomu ale lze starostlivosti o půdu. Využitím ochlazovacích technologií je zase možno bránit silnému přehřívání hospodářských zvířat.
Péče o půdu je důležitým opatřením i v případě adaptace proti intenzivním srážkám. Někdy jsou ale vyžadovány i razantnější změny v uspořádání krajiny (pozemkové úpravy).
Účinnou adaptací při změnách v zimních období je pěstování raných odrůd jarních plodin. Zbytky zimní vláhy z půdy se tak maximálně využijí. Zásadní adaptační opatření proti vymrzání je také volba odrůdy s vyšší mrazuvzdorností.