Zlínský kraj, jižní a východní Čechy a Českomoravská vrchovina. To jsou oblasti, které trápí výrazný nedostatek vody. Projekt InterSucho spočítal, že větší sucho než obvykle je na dvou třetinách území Česka. „Podíváme-li se na mapu Evropy, je zřejmé, že na východ od nás – zejména na Ukrajině, ale také na Slovensku – panuje už několik měsíců poměrně intenzivní sucho a ta epizoda se posouvá pomalu směrem na západ na naše území,“ vysvětluje Miroslav Trnka z projektu InterSucho. Celý rozhovor pro Radiožurnál je k dispozici ZDE.
Víc klimatických dat pro posouzení klimatických rizik, která v budoucnosti očekáváme poskytuje i náš další web ClimRisk. Snadno, rychle a bezplatně zde najdete data, které shrnují nejnovější poznatky o budoucím klimatu, jsou průřezem dostupných klimatických modelů a uvažovaných scénářů, jsou tak nejvíce pravděpodobným obrazem budoucího středoevropského klimatu včetně vymezení nejistot, které s každým výhledem do budoucnosti neoddělitelně souvisejí. Skrze jednoduché mapové rozhraní je možné nalézat data o vývoji klimatu pro místo, které si vyberete. Může si stáhnout střední odhad vývoje klimatu pro příslušné třicetiletí v budoucnosti a současně je informován o nejistotě odhadu.
Start prvního jarního měsíce je pro zhruba dvě třetiny Česka suchý. Půda do hloubky jednoho metru je proti průměrnému stavu v letech 1961 až 2015 sušší zhruba na východ od Prahy, naopak na západ od hlavního města je situace dobrá. Na vině je zima velmi chudá na srážky, které navíc, jak je v posledních letech běžné, padají častěji ve formě deště než sněhu. ČTK to řekl bioklimatolog a jeden z hlavních tvůrců projektu Intersucho Miroslav Trnka. Celý rozhovor je k dispozici ZDE.
„Na většině území ČR, včetně Vysočiny, sledujeme deficit půdní vláhy, který se pohybuje zhruba okolo 20 až 40 mm. To je pro tuto část roku neobvyklé, protože půda by měla být v tuto dobu dostatečně vlhká, aby rostliny měly dostatek vláhy pro svůj růst,“ uvedl Petr Hlavinka, člen týmu portálu Intersucho. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.
Přírodovědec Jakub Hruška , který působí i na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR upozorňuje, že únik benzenu do podzemní vody v Hustopečích nad Bečvou napáchal škody. „Myslím si, že se všichni snaží, ale ta rychlost měla být větší,“ komentuje ekologickou pohromu na Přerovsku. celý komentář pro Seznamzpravy.cz je k dispozici ZDE.
Vážení uživatelé, portál klimatickazmena.cz přešel do nové podoby. Obsah postupně doplňujeme a aktualizujeme. Děkujeme Vám za trpělivost.
Novinky a změny jsme pro Vás shrnuli a jsou dostupné v PDF verzi níže ke stažení. Pro lepší orientaci na webu jsme pro Vás připravili i krátký videonávod, kde i nadále najdete mapy předpokládaného vývoje agroklimatických parametrů, které jsme nyní nově doplnili o grafy. Návod je k dispozici níže.
Budeme moc rádi za jakoukoliv Vaší zpětnou vazbu, názory či dotazy, které nám, prosím, zasílejte na adresu bartosova.l@czechglobe.cz
Přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR upozorňuje, že únik benzenu do podzemní vody v Hustopečích nad Bečvou napáchal škody. „Myslím si, že se všichni snaží, ale ta rychlost měla být větší,“ komentuje ekologickou pohromu na Přerovsku. Celý článek Seznamzpravy.cz je k dispozici ZDE.
Vědeckou obec znepokojuje neustávající nárůst teploty . Leden byl dle dat evropské služby Copernicus nejteplejším lednem v dějinách měření. Navíc podvanácté v řadě teplota přesáhla úroveň oteplení o 1,5 ° Celsia ve srovnání s obdobím let 1850 až 1900. Rok už je tedy globální teplota nad cílem Pařížské dohody. Jak vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, každý stupeň násobí rizika i negativní dopady – zejména sucha, protože dle modelů bude srážek stejně, ale z krajiny se bude vypařovat více vody. Celý článek pro SeznamZpravy.cz je k dispozici ZDE.
O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho. Vědci upozorňují, že se prodlužuje i vegetační sezona. Místo 180 až 200 dnů na přelomu tisíciletí teď na některých místech trvá až 230 dnů. Za dvacet let se podle odborníků může prodloužit o dalších dvacet dnů a patrné to bylo už loni. „Jaro začalo skutečně velmi brzy, což znamená, že vegetace nastoupila brzy. Například meruňky na jižní Moravě vykvetly už v druhé půlce března. Samozřejmě jarní mrazíky, které se tradičně v tuto dobu vyskytují, úrodu zničily,“ uvedl Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Článek ČT24 je k dispozici ZDE.
Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Množství extrémů je výrazně vyšší, než tomu bývalo v dřívějších dekádách. „Poslední dva roky byly nejteplejší nejen globálně, ale i v Česku. V atmosféře je daleko více energie než dříve,“ poznamenal Žalud. Dodal, že jediným původcem tohoto oteplování je lidská činnost. Celý článek ČT24 je k dispozici ZDE.
Zástupci zemědělců i obchodníků jsou si poměrně jistí, že do cen potravin bude v budoucnu zřejmě stále víc promlouvat i klimatická změna, kvůli jejímuž zpomalení unijní Zelená dohoda vznikla. Pro Česko by růst průměrné globální teploty mohl znamenat i to, že některé plodiny vyrostou tam, kde se jim dřív nedařilo. Pro zemědělství ve střední Evropě to podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky může mít pozitivní dopad. Zároveň ale klimatická změna zvyšuje riziko výkyvů počasí. Ať už jsou to jarní mrazíky jako loni nebo dlouhé sucho. Celý článek pro i Rozhlas je k dispozici ZDE.
S pracovním týdnem skončila vlna ledových dnů, tedy takových, kdy teploty přes den nevystoupily nad nulu. Období, kdy se tyto dny vyskytují, se každou dekádu zkracuje. Letos bylo zatím 19 ledových dnů, přitom v letech 1961 až 1970 jich bylo průměrně 47. V dekádě 2011 až 2020 jich bylo průměrně 24 za rok, takže je podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pravděpodobné, že letos jich bude ještě méně. Článek pro iROZHLAS je k dispozici ZDE.
Na jižní Moravě je kvůli vyšším teplotám téměř o polovinu méně sněhu, než je v únoru běžné, což působí starosti zejména kvůli množství podzemní vody. „Kvůli tomu, že se za posledních 65 let se průměrná teplota v tomto období zvýšila až o 2,7 °C. zimní srážky odtékají nebo se vypařují z území mnohem víc než v minulosti a nestačí tedy doplňovat povrchovou ani podzemní vodu,“ vysvětluje prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý článek je dostupný tady.
Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna. V novém výzkumu mezinárodní vědecký tým, v němž byla i řada českých expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, využil historické údaje, aby popsal dopady změn klimatu na zemědělství za poslední dva tisíce let a na jejich základě pak předpověděl, jak se bude situace v tomto oboru vyvíjet po zbytek jednadvacátého století. Článek je k dispozici tady.
Globální oteplování se podepisuje na nižší produkci ječmene i chmele, které ovlivňují chuťový profil piva. O výzvách, kterým nápoj oblíbený nejen u Čechů, čelí, informuje BBC s odkazem na studii Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „Komplexní chuť piva ovlivňuje nejen chemické procesy v průběhu vaření, ale zejména vstupní ingredience – chmel, ječmen a kvasnice. Produkce prvních dvou komodit je ohrožena klimatickou změnou a větším suchem, podle Miroslava Trnky bude čím dál obtížnější vypěstovat takzvaný ušlechtilý chmel, který se k vaření piva využívá v Evropě po staletí. Celý článek pro Novinky.cz (včetně odkazu na článek BBC) je k dispozici ZDE.
Žádná jiná země od Pařížské dohody nikdy neodstoupila, staronový americký prezident Donald Trump odklonil USA od celosvětových klimatických cílů už podruhé za méně než dekádu. Trumpovy Spojené státy budou nespolehlivým partnerem, hodnotí tento krok analytička Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská, která zároveň působí na Ústavu výzkumu globální změny AVČR. Dohoda však podle ní „nestojí a nepadá s jedním státem“. Celý článek pro Deník N je k přečtení zde.
Profesor Jones, bývalý ředitel Oddělení pro výzkum klimatu Východoanglické univerzity, patří k významným osobnostem výzkumu klimatu. Mimo jiné působí i na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Během své vědecké kariéry publikoval například práce o teplotních záznamech za posledních 1000 let. Za svou dlouholetou kariéru získal řadu ocenění a nedávno k tomu přibylo další-byl vyznamenán Řádem britského impéria za zásluhy v oblasti klimatologie. Celý článek je možno přečíst si v anglickém jazyku ZDE.
Los Angeles v plamenech. Masivní požáry pohltily celé čtvrti největšího města Kalifornie. Jak to, že se oheň nedaří dostat pod kontrolu? A proč atmosféra funguje jako houba? V podcastu iROZHLASU Vinohradská 12 odpovídá na otázky bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV Miroslava Trnka, spolutvůrce webu o předpovědích požárního počasí Firerisk.cz. Ptá se Matěj Skalický. Celý rozhovor je dostupný ZDE.
Dění posledních dní v Los Angeles je noční můrou místních obyvatel, ale i hasičů. Ti jsou totiž podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který požáry studuje a spoluvytvořil i předpovědní systém pro zjišťování požárního rizika, v podstatě bezmocní. Jakmile se dostane požár do zabydlené oblasti za takových podmínek, jaké v posledních dnech panují v Los Angeles, hasiči podle něho nemají šanci mu efektivně čelit. Celý rozhovor pro Seznam Zprávy je k dispozici ZDE.
Ohně, které svírají Los Angeles, jsou kvůli klimatickým podmínkám jedny z nejsilnějších v dějinách. Letos se sešlo rovnou několik příčin, jež udělaly z Kalifornie extrémně hořlavé místo. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Kalifornie letos prošla pozoruhodnou kombinací jevů, která způsobila, že právě okolo Los Angeles bylo na začátku ledna obrovské množství vyschlých rostlin. „Dostatek vláhy vedl k bujnému růstu vegetace v první polovině roku 2024,“ popsal Trnka. Ale pak přišlo sucho trvající od léta, které trávu vysušilo. „Aktuální deficit vláhy se tak potkal s mimořádně narostlou vegetací z loňského roku.“ Jeho kolegyně Monika Hlavsová pak doplňuje, že v Kalifornii a na jihozápadě USA byly dlouhodobě pozorovány nižší než obvyklé hodnoty obsahu půdní vláhy a také hlášeny dopady sucha. Celý rozhovor pro ČT24 je k dispozici ZDE.
Dlouhodobě srážek v zimě sice přibývá, ale kvůli změnám klimatu již nejsou sněhové, řekl v rozhovoru s ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Předpokládá, že do roku 2050 bude sněhová pokrývka poloviční, než je v současné době, a do konce století pouze třetinová, pokud se nebude bojovat se změnami klimatu a oteplováním. Rozhovor je k dispozici ZDE.
Loňský rok byl v Česku nejteplejší od roku 1961, kdy se průměrné roční teploty v zemi začaly počítat. „Oteplování bude pokračovat i v dalších dekádách,” varuje Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Zatím oteplování nepochybně ovlivňuje většinu níže položených středisek v oblastech jako je třeba Českomoravská vrchovina. V těch nejvyšších polohách na řadě míst naopak vidíme trochu paradoxně díky změně klimatu o něco vyšší srážky. Takže tam se sněhovými srážkami tak velký problém není. Bohužel je to ale jenom otázka času, protože oteplování postupuje a naše zimní střediska nejsou v žádných závratných výškách. Celý rozhovor pro seznam Zprávy je k dispozici ZDE.
Extrémně ničivé požáry v Los Angeles jsou důsledkem několika nepříznivých okolností, které se momentálně nahromadily. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR jde o oblast, v niž intenzivně a často hořelo i v minulých stoletích, a to pravděpodobně i na podstatně větší ploše. Jenže velké protipožární úsilí ve 20. století přispělo paradoxně k akumulaci biomasy jako paliva a stále citelněji se projevují dopady klimatické změny v podobě dlouhotrvajícího intenzivního sucha, výrazně vyšších teplot a posunu v jarních deštích. Celý rozhovor pro ČTK je k dispozici ZDE a rozhovor je také dostupný pro Blesk.cz ZDE.
Svět balancuje na hraně, za níž by už byly porušeny závazky pařížské klimatické dohody, píše web Politico k výroční zprávě meteorologické služby EU Copernicus, z níž vyplývá, že letopočet 2024 byl celosvětově nejteplejším rokem v historii měření. „Průměrná teplota poprvé v dějinách České republiky přesáhla 10 °C,“ konstatoval pro Radiožurnál klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Miroslav Trnka. Celý rozhovor je k dispozici ZDE.
Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pro CNN Prima News komentuje nejteplejší rok v historii měření. Rozhovor je od 29:35 minuty k dispozici ZDE.
Jak přemýšlet při katastrofách v době, kdy jedinou jistotou je nejistota? O co se opírat, když predikce selhávají, protože klimatická krize postupuje tak daleko, že uvádí do chodu různě zřetězené a exponenciálně se proměňující procesy? V úvodním dílu druhé série podcastu Hlasy proměny, který připravuje Český rozhlas, na tyto a i další otázky odpovídají kromě jiných i environmentalistky Anna Bromová a Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý díl můžete poslouchat ZDE.
V namibijském Windhoeku se v prosinci 2024 uskutečnilo 11. plenární zasedání Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES). Výsledkem zasedání bylo přijetí dvou důležitých hodnotících zpráv, které se zaměřují na transformativní změnu a na vzájemné vazby mezi biodiverzitou, vodou, potravinami a zdravím. Na jejich přípravě se významně podílely i vědkyně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Na 15. ledna 2025 připravuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s našim ústavem i seminář, kde představí výstupy nových zpráv IPBES a příležitosti, které jsou k dispozici pro české odborníky. Výstup z konference je k dispozici ZDE.
Loňský rok byl v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 10,3 °C a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Mimořádné teplo bylo hlavně v únoru a březnu. Ve čtvrtek o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) i klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR na sociální síti X. Celé shrnutí je na portálu iDnes.cz k dispozici ZDE.
S celkovým oteplením planety se mění také klima v Česku. Vedle extrémně teplého léta to je vidět i na úbytku sněhu v zimě. Zkracuje se kvůli tomu lyžařská sezóna a horská střediska musí spoléhat na technické zasněžování. Týká se to také Liberecka a přilehlých Jizerských hor. Autora dokumentu „Vzpomínky na sníh“ Jakuba Horáčka zajímalo, co všechno může mizející sníh říct o nás a našem vztahu ke změně klimatu, odpovídá mu i klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý dokument Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.
Podmínky pro pěstování řady plodin se v některých částech Česka zhoršují a budou zhoršovat s postupujícími dopady klimatické změny, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v ČR nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Zemědělcům podle něj nezbývá, než se co nejrychleji adaptovat na měnící se klimatické podmínky. Celý rozhovor pro ČTK je k dispozici ZDE.
Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.
Podmínky pro pěstování řady plodin se v některých částech Česka zhoršují a budou zhoršovat s postupujícími dopady klimatické změny, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v ČR nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, řekl ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Zemědělcům podle něj nezbývá, než se co nejrychleji adaptovat na měnící se klimatické podmínky. Celý článek je k dispozici ZDE.
SustES je projekt Ústavu výzkumu globální změny, který zkoumá projevy probíhajících klimatických změn a jejich důsledky na biosféru a lidskou společnost. Dokáže poskytnout i data, na jejichž základě se mohou zemědělci rozhodnout, zda a co se jim při stále vážnějších vlivech klimatických změn ještě vyplatí pěstovat. Cílem projektu je vyvinout nový koncept pro identifikaci rizik a adaptační strategie pro zajištění udržitelnosti ekosystémových služeb, potravinové bezpečnosti v podmínkách probíhajících klimatických i socioekonomických změn. Víc o projektu v rozhovoru s profesorem Miroslavem Trnkou, který při příležitosti ocenění REGIOSTAR Awards 2024 odpovídal pro slovenský zpravodajský portál EURACTIV.
Brno má speciální termální neboli teplotní mapu města, která mu umožňuje plánovat výsadbu či úpravu zeleně, zateplení budov a stavbu vodních prvků tak, aby v něm nebylo v létě příliš horko a aby co nejefektivněji bojovalo s chladem v zimě. Mapu pro něj od roku 2015 vytváří Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, a to s pomocí speciálně upraveného letounu. Více ZDE.
Vláda dala zelenou možnému vyhlášení národního parku Křivoklátsko. To ale mezi místními lidmi dlouhodobě vyvolává emoce a obavy. „Je to ústupková varianta, park by mohl být trojnásobný,“ komentuje Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Více ZDE.
Profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR byl hostem Pavla Vondráčka v podcastu Maxim, kde kromě toho, proč považuje vizuálně krásnou krajinu moravského Toskánska naopak za velmi pustou a zničenou mluví i o lesních a vodních ekosystémech. Celý audiozáznam je k dispozici ZDE.
V důsledku změny klimatu se zvyšuje hrozba vzniku požárů a z toho vyplývající nebezpečí pro obyvatele a pro životní prostředí. Lesní požáry v příhraničních regionech napříč Evropou zdůraznily potřebu větší spolupráce a dostupnosti informací a datových podkladů, které jsou důležité jak pro rychlé provedení záchranného zásahu, tak i pro vymezení míst, kde je z důvodů například sucha ohrožení požárem nejvyšší. Nedostatek podrobných a aktuálních informací ohledně typu porostu, krajinného pokryvu, potenciálu šíření požáru, přístupových cest, hasebních zdrojů a rozdílných regionálních přístupech k hodnocení rizika požárů představuje celou řadu výzev při zvládání této hrozby. Proto v současné době vzniká přeshraniční systém včasného varování proti lesním požárům, na jehož budování v rámci projektu Wildfire CE spolupracuje také Ústav výzkumu globální změny AV ČR. Více informací o projektu je ZDE.
Zástupci států, které klimatická změna ohrožuje nejvíce, odjížděly z konference COP 29 v ázerbájdžánském Baku velmi rozladění. Analytička výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR vysvětluje, proč tomu tak bylo a jak vnímá vystoupení Česka na konferenci. Celý článek pro Ekonews je k dispozici ZDE.
Oceány, půda nebo lesy. Tzv. přírodní úložiště uhlíku ročně pohltí asi polovinu všech lidmi vyprodukovaných emisí. Loni to ale bylo jinak. Nepohltily téměř nic. „Víme o procesech, které kapacitu půdy a lesních ekosystémů zvyšují – uhlík lépe ukládají. Když se ale nepodaří oteplování zastavit, nebo alespoň výrazně zpomalit, tak podobná opatření ztrácí účinnost,“ říká Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd pro iROZHLAS.cz. Celý článek je k dispozici ZDE.
V azerbajdžánském hlavním městě Baku v pondělí začala klimatická konference COP29, které se účastní téměř dvě stovky států. Paradoxně se akce, na které se má řešit především rozsáhlejší financování klimatických opatření nebo třeba naplnění předchozích cílů týkajících se odchodu od fosilních paliv koná v zemi, jejíž ekonomika stojí právě na těžbě ropy a zemního plynu, které tvoří přibližně 95% příjmů z vývozu. Nebavíme jen o klimatu, ale i o geopolitických dynamikách,“ upozorňuje Romana Jungwirth Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jak jednání na COP29 ovlivňuje vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách? A co se s klimatickými opatřeními stane, pokud od nich Trumpova administrativa odstoupí? Více v podcastu týdeníku Respekt Výtah.
Podle zavádějících článků je klimatická změna přirozeným procesem, jemuž se nedá zabránit, nebo ho ovlivnit. Klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd vyvrací dezinformační teorii, že planetu neohřívají ani neochlazují lidé svou činností. „Současnou změnu klimatu nedokážeme vysvětlit jinak, než svým vlastním působením,“ vysvětluje a dodává, že šíření podobných dezinformací souvisí s neochotou lidí přijmout jakoukoliv nepříjemnou skutečnost. Článek pro iROZHLAS je k dispozici tady.
Pařížská klimatická dohoda zavazuje státy světa omezit růst globální teploty do úrovně 1.5 °C, nanejvýš 2 °C oproti teplotě před nástupem průmyslové revoluce. První limit jsme již téměř překročili a rychle se blížíme i k hranici 2 °C. Vědecký konsensus podrobně dokumentuje, jak závažné jsou důsledky globální změny na neživou a živou přírodu i pro člověka. Navíc se zdá, že místo zpomalování celý proces oteplování zrychluje. Blížíme se bodu, odkud není návratu? I na tohle vám v úterý 5.11. v Brně na Bělidlech odpoví Alexander Ač z Ústav výzkumu globální změny v rámci cyklu přednášek Týdne AV CŘ.
Týden vědy a techniky AV ČR má za sebou dvě úspěšné dekády, a tak jsme mu připravili nový koncept i název. Chceme totiž, aby největší vědecký festival v Česku byl svátkem a oslavou Akademie věd. Už ho proto nezastřešuje jen jedno hlavní téma jako v minulosti, ale naopak: věda a výzkum se zde představuje ve všech svých podobách. První ročník pod názvem Týden Akademie věd ČR se uskutečnil v listopadu 2021. Zájemce o vědu od té doby zveme nejen do sídla Akademie věd na Národní třídě v Praze, ale především na naše pracoviště. Zde ukazujeme naše nejnovější úspěchy a představujeme, na čem vědci a vědkyně dlouhodobě pracují. Vybrat si z toho, co pro vás nachystal Ústav výzkumu globální změny si můžete tady. Zveme vás.
Každá válka poškozuje životní prostředí a přírodu. Nejinak je tomu na Ukrajině, jejíž východní část napadlo Rusko v roce 2014 a v únoru 2022 zaútočilo na celou zemi. Úrodnou půdu dramaticky poškozují toxické látky uvolňované ze zbraní, řeky a jezera ohrožuje nevybuchlá munice a ukrajinské národní parky hlásí tragické ztráty biodiverzity. O ekologických dopadech války na Ukrajině a možnostech obnovy tamní přírody pojednával odborný seminář Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, který se konal v úterý 22. října 2024 v budově AV ČR na Národní třídě v Praze. Výstup je k dispozici ZDE.
Aleš Farda se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá modelovými projekcemi změny klimatu. Zeptali se ho, jak moc souvisí extrémní výkyvy počasí, jako byly nedávné povodně v Česku či hurikán v USA, s klimatickou změnou. Byly tu tyto extrémy vždy? Nebo jsou nyní častější a mají horší průběh? Dá se to podložit daty? A jak bychom měli se změnou bojovat či se jí přizpůsobit? Celý rozhovor pro portál VědaVýzkum.cz je k dispozici ZDE.
Rok mrazů, veder a extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které jevy přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Hostem Václava Moravce v pořade Fokus byl v díle s názvem Počasí a člověk i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tato část pořadu je ke zhlédnutí ZDE.
Podle předpovědí se ničivá tropická bouře Milton, která zasáhla Floridu, může zařadit mezi největší v historii měření. Celou situaci, i to, proč hurikány vznikají, komentuje v rozhovoru pro TV Nova Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro je k dispozici ZDE.
Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.
Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. Drtivá většina občanů České republiky si dle výzkumů veřejného mínění uvědomuje probíhající změnu klimatu. Navzdory tomu však téměř polovina respondentů našeho výzkumu spíše nebo vůbec nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště konkrétní projevy změny klimatu. Stejný podíl lidí se domnívá, že si krajina s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka. Na druhou stranu česká veřejnost většinově podporuje adaptační opatření v krajině, zejména ta přírodní, iniciovaná státem, která nepředstavují pro lidi omezení. Celá tisková zpráva AV ČR je k dispozici ZDE.
Počasí, jak jsme ho znali, končí. A politici by na to měli reagovat, pokud chceme život v Česku zachovat co nejsnesitelnější. I to je výsledek ankety předních českých expertů na klima. Jejich pohled přinášíme po nejteplejším létě v historii a po ničivých povodních. Zaznělo i to, že Česko zatím míří k létům s běžnými teplotami nad 40 stupňů Celsia a k výpadkům pitné vody. Jaká opatření by proti tomu klimatologové přijali, kdyby měli tu moc? K tématu mluví i klimatologové Alexander Ač a Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro irozhlas.cz je k dispozici ZDE.
Blízká budoucnost přinese mnoho výzev, a to pro tvorbu politik i pro jejich implementaci. Proto si letošní Fórum udržitelného rozvoje vybralo podtitul ,,Přeměna politik, která je zelená, spravedlivá a pravděpodobně nevyhnutelná". S přeměnou souvisí rychlý vývoj digitálních technologií, dopady klimatických změn a současná snaha o zmírňování negativních dopadů na jednotlivce. Na Fóru udržitelného rozvoje, které každoročně pořádá Rada vlády pro udržitelný rozvoj, se letos sešla 19. září v prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy stovka účastníků z různých oblastí. Fórum zároveň symbolicky odstartovalo letošní Evropský týden udržitelného rozvoje, který trvá až do čtvrtka 26. září. Panelové debaty, která se zaměřila na spravedlivou transformaci z několika různých úhlů pohledu a snažila se nastínit možnosti společného řešení problému se účastnila i Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Reportáž pro enviweb.cz je k dispozici ZDE, nebo se podívejte na záznam celého Fóra pro udržitelný rozvoj 2024.
V našem regionu spadlo při nedávných povodních nejvíc srážek v historii měření a jde o čtyřdenní srážkový rekord s velkým náskokem. Tyto srážky zároveň byly nejméně o sedm procent silnější a celkově v této podobě dvakrát pravděpodobnější kvůli člověkem způsobené změně klimatu. Ukazuje to nová a pro Česko přelomová studie, kterou zpracoval mezinárodní tým klimatologů z iniciativy World Weather Attribution. Celý článek pro iROZHLAS.cz je k dispozici ZDE. Atribuční studie je v anglickém jazyku k dispozici ZDE.
Pro zemědělce, kteří chtějí přejít z konvenčního na ekologické hospodaření, připravují vědci příručku. Podílí se na tom mimo jiných i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd - CzechGlobe. Ještě letos v ní představí metody a přístupy, které umožní dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Článek Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.
Předloha počítá s tím, že se lov bude plánovat podle míry škod na porostech, zmenší se minimální výměry honiteb a lovit budou moci i vlastníci pozemků. Hlavním cílem je výrazné omezení přemnožené spárkaté zvěře a pomoc českým lesům, aby se z nich staly druhově pestré porosty, které budou lépe odolávat dopadům klimatické změny. Celý článek Asociace soukromého zemědělství ČR je k dispozici ZDE.
Za jak dlouho se dá vysušit zaplavený dům? A v čem pomáhají po povodni statikům satelitní snímky z vesmíru? Spoluautor projektu Intersucho Martin Možný vysvětluje, jak se dá vegetační index využít k přesnému měření vláhy v půdě a pomoct tak při sledování náhlých přírodních katastrof. Celý popovodňový magazín Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.
Díky suchu, které v Česku panovalo koncem léta, měla půda obrovskou retenční schopnost a srážky v prvních dnech dokázala pojmout. To nás uchránilo před ještě horšími povodněmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor je k dispozici ZDE.
S velkými povodněmi jsme již měli zkušenosti a předpověď situace byla jasná několik dnů dopředu, což nám dalo čas na koordinaci a přípravy. Pomohlo také sucho- půda tak měla obrovskou retenční schopnost a první dny srážky dokázala pojmout, což nás uchránilo před ještě horší situací, než nyní panuje. Řekl pro deník Právo klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý článek je k dispozici ZDE.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.
Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také, jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy, jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE.
Povodně přinesla tlaková níže, která vznikla podle meteorologům dobře známého scénáře. Ten u nás úřaduje pravidelně, ale letos se naplnil v uvozovkách perfektně. Roli v tom mohla hrát i změna klimatu. Zatím těžko říct, jak velkou. Faktory, které lze přičíst na vrub klimatické změně v krátkosti rozvedl pro Seznam Zprávy i klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý článek je k dispozici ZDE.
Silné deště a následné záplavy vyvolaly vzpomínky na podobné události z minulých let. I mnozí starostové z postižených obcí srovnávali rozsah škod s tím, jak to vypadalo v letech 1997 nebo 2002, jinde mohli využít protipovodňových opatření vybudovaných na základě zkušeností z předchozích kalamit. „Každá povodeň je specifická, ale zejména na severu Moravy se blížila a v řadě profilů překročila to, co zažili v roce 1997,“ srovnává bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.
Přírodovědec Jakub Hruška z Ústav výzkumu globální změny AV ČR v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný. Celý rozhovor pro Deník Referendum je k dispozici ZDE.
Bioklimatolog prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil v rámci reportáže BBC o aktuální povodňové situaci v České republice i o tom, jakou roli tu mohla sehrát změna klimatu. Vstup v anglickém jazyku je k dispozici v čase 8:13, hned po vyjádření ministra vnitra ČR Víta Rakušana, TADY.
Problémy kvůli nadměrným srážkám se netýkají jen Česka, ale celé střední Evropy. Poláci, Rakušané i Slováci očekávají silné deště především v regionech blízko u hranic s Českou republikou. Extrémní počasí se ale objevuje i jinde ve světě. "Většina hydrologů se shoduje v tom, že klimatická změna se obecně propisuje i do těchto extrémů. Na druhou stranu, situace, která je teď tady, vždy vzniká nějakým regionálním mechanismem. Množství vláhy, která se k nám dostává, je reakcí třeba na ty vysoké teploty, které jsme tady měli," řekl pro TN.cz expert v oboru hydrodynamického modelování, hydrologie a monitoringu v oblasti hydrauliky otevřených koryt a povrchového odtoku z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Evžen Zeman. Celý článek je k dispozici ZDE.
Načasování extrémních srážek přichází vesměs vhod. Půda není po mimořádně teplém a suchém závěru vegetačního období vyprahlá tak, aby se po ní voda svezla, ale je připravena se nasytit. To nám teď může pomoci překlenout začátek velkých srážek, řekl v rozhovoru pro Novinky a Právo bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Celý článek je k dispozici ZDE.
Nynější silné a vytrvalé deště jsou pro září velmi netypické, je ale složité tvrdit, že jsou projevem klimatické změny. Neexistuje na to jasná odpověď, řekl ČTK Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V září se obyčejně teploty v noci a ráno dostávají plošně pod 10°C a atmosféra tak už nedokáže zadržet velké množství vodní páry. Srážky s extrémně vysokými úhrny za velmi krátkou dobu jsou proto podle Ráry typické spíše pro teplé letní měsíce, což lze vidět na povodních z července 1997 či srpna 2002. Celý článek je k dispozici ZDE.
Meteorologové ve středu vydali výstrahy před extrémními srážkami a povodňovým ohrožením s extrémním stupněm nebezpečí. Vydatné až extrémní deště mají začít ve čtvrtek a hrozí až do neděle. Varování před povodňovým nebezpečím zatím platí od pátku až do odvolání. Krajina je podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nyní schopná pojmout významné množství vody, přesto není pochyb, že potenciál k povodním tu v příštích dnech bude. Záležet bude hlavně na zatím těžko předvídatelných faktorech. Celý článek je k dispozici ZDE.
Česko má za sebou další ze série horkých dní. Opět padaly teplotní rekordy. Dosavadní maximum pro páté září překonalo nebo vyrovnalo 74 ze 170 stanic, které fungují alespoň 30 let. Rozhovor na aktuální téma s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je k dispozici ZDE.
Hasičský záchranný sbor varuje, že požár, jako se odehrál v létě před dvěma lety v Národním parku České Švýcarsko, se může opakovat. Upozorňují, že je zapotřebí učinit některé zásadní změny, aby se extrémně rozsáhlé lesní neopakovaly. Varování hasičů přichází v době, kdy je v Česku – zejména na jižní Moravě – velmi vysoké riziko požárů. „Do pátku bude situace kritická. Až 90 procent území republiky bude mít aspoň středně vysoké požární riziko a 40 procent vysoké, tedy dvě nejhorší kategorie,“ upozorňuje web FireRisk. Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ve vyjádření pro tisk uvedl, že současná situace je neobvyklá tím, jak dlouhé je nepřetržité období s vysokým požárním rizikem. Navíc jde o část roku, v níž takto příznivé podmínky pro šíření požáru vegetace nejsou zcela běžné. Celý článek portálu Finanční a ekonomické informace je k dispozici ZDE.
Takový začátek září Česko nepamatuje. Teploty jsou neobvykle vysoké, ještě více ale překvapuje jiná věc. Bezprecedentně vysoké riziko požárů. To navíc bude pokračovat i příští týden. Vlivem klimatické změny bude ale takto extrémních roků přibývat. "Požární sezona bude začínat a končit dříve," říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. A varuje lidi, aby byli obzvláště opatrní. Celý článek pro Aktuálně.cz je k dispozici ZDE.
Projekt SustES, podpořený z výzvy Excelentní výzkum Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, se díky svému revolučnímu přístupu dostal mezi finalisty prestižní evropské soutěže REGIOSTARS 2024. I vy ho můžete svým hlasem podpořit TADY. Projekt se věnuje tvorbě adaptačních strategií pro udržitelné ekosystémové služby a potravinovou bezpečnost v nepříznivých podmínkách prostředí. Projekt Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se stal lídrem v oblasti klimatického výzkumu České republiky (a střední Evropy). Jaké inovativní příležitosti projekt SustES přináší pro udržitelný rozvoj a co motivovalo tým projektu k účasti v soutěži REGIOSTARS 2024? To vysvětluje bioklimatolog prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ZDE.
Riziko šíření požáru je v současnosti v Česku velké a na jižní Moravě velmi vysoké. Vyplývá to z předpovědi, která je několikrát denně aktualizovaná na webu FireRisk. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je současná situace neobvyklá tím, jak dlouhé je nepřetržité období s vysokým požárním rizikem a že se jedná o část roku, v níž takto příznivé podmínky pro šíření požáru vegetace nejsou úplně běžný jevem. Celý článek AV ČR je k dispozici ZDE.
S postupujícím oteplováním klimatu roste počet lesních požárů. V současnosti chystají zákonodárci hned několik zákonů, které mají v boji s požáry pomoci. Experti varují, že může jít o další promarněnou příležitost. Navrhovaná opatření navíc nemusí být podle přírodovědce Jakuba Hrušky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ani efektivní. „V hasičském autě mají hasiči jen pár kubíků vody, které v případě lesního požáru nemají velký význam,“ vysvětluje s tím, že lesní požáry by se měly hasit pomocí letadel, jak je tomu zvykem ve světě. Celý článek pro denikreferendum.cz je k dispozici ZDE.
S jednatřiceti tropickými dny už letošní rok patří mezi nejteplejší. I v září setrvává v teplotách nad 30°C. Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluví o tom, jak na to nejsou připravené školní budovy, jak rychle usychá vegetace, zejména ta, která je sezónní a co to znamená pro zásoby vody, zemědělské plodiny, pro živočišné druhy a přírodu vůbec. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.
Letošní léto bylo v Brně nejteplejší v historii měření od roku 1800 společně s létem v roce 2018. Odchylka od průměru let 1961 až 1990 za červen až srpen je 4,4 stupně. Podle klimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Pavla Zahradníčka bylo bez výrazně chladnější epizody a nezvyklé tím, že i ke konci srpna se objevily velmi teplé noci. Celý článek je k dispozici ZDE.
Podle vědeckého tajemníka Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Jiřího Kolmana vysychá povodí Dyje na obou stranách hranice kvůli stále časnějšímu startu vegetační sezony a vyšším teplotám. Více vody se odpaří přímo z krajiny a rostliny při delší vegetační sezoně spotřebují více vody pro svůj růst a ochlazování. "Sucho je častější a intenzivnější a jeho dopad na ekosystémy je stále vážnější," doplnil Kolman. Snaha o propojení povodí kanálem, který by měl rozměry zhruba Baťova kanálu, je reakcí na klimatickou změnu a vysychání jihomoravské krajiny. Celý článek je k dispozici ZDE.
Současné dlouhotrvající suché a velmi horké počasí přináší v letošním netypickém roce zemědělcům další potíže. Komplikuje dozrávání plodin, které jsou ještě na poli, což je nejčastěji kukuřice, cukrová řepa či brambory. Horko navíc rostliny stresuje. Další potíže počasí způsobuje při setí řepky. Podmínky pro její vzcházení jsou špatné, řekl ČTK Miroslav Trnka-bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý článek je k dispozici ZDE.
Nadprůměrné srážky prozatím zachránily Česko před scénářem, že by krajina trpěla extrémním suchem. Na osmdesáti procentech území přesto není dostatek půdní vláhy, podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu globální změny Akademie věd navíc bude suchých epizod přibývat. Měli bychom se na to připravit tím spíš, že jsme od přírody dostali krátký oddechový čas. Celý článek pro novinky.cz je k dispozici ZDE.
Česko zažívá nejteplejší dny roku. V ulicích se téměř nedá pohybovat. „Přitom si sami přitápíme, třeba černými střechami,“ upozorňují vědci s tím, že je na čase adaptovat se na nové klima. Celý článek je k dispozici ZDE.
Může se zdát, že se jedná o zvláštní otázku. Zejména v době právě ukončené pařížské olympiády, kdy velká část převážně bohatého světa obdivovala výkony sportovců z (téměř) celého světa. Paříž jako mekka probíhajícího svátku sportu byla však již dříve i městem světové klimatické konference. Celý článek Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pro slovenský deník Pravda je k dispozici ZDE.
Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu. Aby vědci získali co nejvíce dat, prosí o spolupráci i obyvatele Brna, kteří mohou podle pokynů na webu posílat fotografie trávníků. "Tvrdá data poskytnou argumenty těm, co se o zeleň starají," řekl ČTK vedoucí výzkumu Daniel Kopkáně. „Ukazuje se, že dobře plní roli i trávník, který je vysoký deset až 20 centimetrů, to je myslím pro lidi snesitelné. Navíc trávníky mohou mít různé funkce. Některé jsou pobytové a u nich je lepší, když jsou kratší a odolnější proti ošlapu, ale jsou i pohledové, kam lidé nechodí. Celý článek je k dispozici ZDE.
Vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd pomocí speciálních přístrojů z výšky jednoho a půl kilometru nasnímali Brno a jeho okolí. Hyperspektrální senzory jim umožní zjistit teplotu i materiál povrchů. Další přístroje poznají dokonce i to, jak vysoká je tráva. Následným zpracováním dat vznikne teplotní mapa Brna. Její vytvoření si u vědců znovu po pěti letech objednalo město, aby mohlo lépe čelit změně klimatu. Článek je k dispozici ZDE.
Česko vstupuje do druhé poloviny léta po jednom z nejteplejších měřených červenců vůbec. Horké podnebí ve střední Evropě pomalu získává středomořské parametry. Klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Pavel Zahradníček v rozhovoru pro HN upozorňuje, že dřívější letní teploty se dnes berou spíše jako ochlazení. „Čtrnáct měsíců v kuse se pohybujeme nad teplotním průměrem,“ konstatuje vědec. Podle něj oteplování ovlivňuje například i chov dobytka.