Globální modely: Střední a vysoké emise ČR Nízké emise ČR Norsko
Informace: Metodika měření Adaptace
< 30 | 36.1 – 38 | ||
30.1 – 32 | 38.1 – 40 | ||
32.1 – 34 | 40.1 – 42 | ||
34.1 – 36 | 42.1 – 45 | ||
[°C] |
Mapa zobrazuje průměrnou maximální teplotu nejteplejšího měsíce v roce.
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí Globálních klimatických modelů (GCM). Z celkem 40 GCM, které jsou v současné době k dispozici, bylo pro potřeby tohoto webu vybráno 5 modelů, které reprezentují celou šíři klimatického spektra:
IPSL (verze IPSL-CM5A-MR) – země původu: Francie; model reprezentující medián všech testovaných GCM nejlépe;
HadGEM (verze HadGEM2-ES) – země původu: Velká Británie; model reprezentující výraznější změnu rozložení srážek v našem regionu (úbytek letních a podzimních srážek a nárůst jarních srážek). Předchozí verze tohoto modelu byly použity ve většině studií na našem území citovaných mezivládním panelem pro změnu klimatu;
CNRM (verze CNMR-CM5) – země původu: Francie; model s podobnou změnou teplot jako HadGEM, ale nárůstem srážek ve všech měsících zejména na jaře a na podzim; předchozí verze tohoto modelu byla použita jako hlavní řídící model tzv. Pretelovy zprávy z roku 2011;
BNU (verze BNU-ESM) – země původu: Čína; reprezentuje GCM modely předpovídající pro naše území relativně nižší nárůst teplot a redukci srážek ve všech měsících kromě léta;
MRI (verze MRI-CGCM3) – země původu: Japonsko; reprezentuje GCM modely předpovídající pro naše území relativně nižší nárůst teplot a nárůst srážek s výjimkou konce léta a podzimu.
Pro tvorbu této mapy je základem databáze dat pro současné klima, která vychází z jednotlivých stanic z celé ČR a také pro grid 500 x 500 m. Tato data byla nejdříve kontrolována, následně byla provedena tzv. homogenizace a byly doplněny všechny chybějící hodnoty. Pro každý meteorologický prvek bylo zvoleno několik klimatických charakteristik, které nejlépe vystihují změnu v extremitě klimatu. Pro každou klimatologickou charakteristiku byla zvolena metodika výpočtu, která bude dodržena i pro výpočet stejných charakteristik pro budoucí klima. Pro každou meteorologickou stanici byla vypočtena daná klimatická charakteristika.
Tyto charakteristiky byly poté interpolovány do mapy s prostorovým rozlišením 500 m pomocí vlastní interpolační metody vyvinuté pro potřeby tohoto projektu a uzpůsobené meteorologickým prvkům v ČR. Pro zkoumání budoucího klimatu byly použity nejnovější klimatické modely vycházející z projektu CORDEX. Tento způsob modelování je momentálně nejvýznamnějším výzkumem v oblasti regionálního modelování a část zabývající se oblastí Evropy se nazývá EURO-CORDEX.
Hlavním efektem posunu = zvýšení maximálních teplot je navýšení teplotní sumy nutné u polních plodin k dosažení všech fenologických fází (včetně fyziologické zralosti). Mezi účinná adaptační opatření v oblasti polní produkce patří, co nejdřívější setí, což umožní i lepší využití zimní vláhy. V oblasti stájového chovu je nutné dbát na instalaci efektivní ventilace.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz