Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
O extrémních změnách počasí a o tom, jaká opatření by Česká republika měla přijmout i v oblasti zemědělství, aby se lépe připravila na rostoucí rizika spojená s extrémním počasí mluvil ve zprávách televize Prima (od 15:45 min) Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý díl je ke zhlédnutí v archivu televize zde.
V posledním bloku pořadu Události, komentáře ČT24 odpovídal na dotazy týkající se brzkého jara i prudkého víkendového ochlazení Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý díl je v archivu ČT24 dostupný zde.
Světové emise oxidu uhličitého (CO₂) neustále rostou. Za posledních 60 let jich je dvaapůlkrát tolik a ze spalování uhlí, ropy a plynu emise CO₂ narostly zhruba čtyřnásobně. Kolik oxidu uhličitého vyprodukujeme i jaké jsou důsledky? O tématu mluvil pro denik.cz i Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Článek je k přečtení zde.