Mapa zobrazuje průměrnou délku vegetačního léta, tj. souvislé období s průměrnou denní teplotou vzduchu nad 15 °C.
Pravděpodobný budoucí vývoj je znázorněn i pomocí tzv. diferencí. Tedy rozdílu hodnot oproti předcházejícím obdobím. Konkrétně zde je možnost sledovat dvě diferenční období: 1961-1990 a 1981-2010. Díky těmto informacím můžeme vidět reálnou očekávanou změnu např. vůči 30-ti letému období 1981-2010 (tedy např. navýšení teploty v roce 2050 o 2 °C a ke konci století o 3,1 °C v nejpravděpodobnějším scénáři).
Pro získání robustnějších výsledků jsou jednotlivé modely a scénáře zpracovány ve společném ansámblu, a k dispozici je tak nejpravděpodobnější očekávaná změna, včetně vyjádření nejistoty. Nejistota je konstruována tak, že obsahuje dvě nižší a dvě vyšší úrovně projekcí (například teplejší a chladnější nebo sušší a vlhčí). Tento přístup je aplikován ve všech mapových i grafických výstupech. Nejpravděpodobnější scénář reprezentuje největší shodu na očekávané změně ze všech použitých klimatických modelů.
Mapový set zobrazuje prodlužování délky vegetačního léta. Změna v délce je patrná již ve dvou 30-ti letých normálech 1961-1990 a 1991-2020. Prodlužování se bude prohlubovat i v předpokládaných modelovaných budoucích letech 2030, 2050, 2070 a 2085. Prodlužování vegetačního léta je v oblasti České republiky způsobováno zejména zvyšujícími se průměrnými denními teplotami během jara, kdy je dříve splněna podmínka překročení teplotní hranice 15°C. Na prodlužování mají ale také podíl průměrné denní teploty během počátku podzimu, kdy pokles průměrné denní teploty pod danou hranici (15°C) nastává později.
