Dopady na lesnictví

V lesích ČR sice často výrazně dominuje jedna dřevina, smíšené porosty nicméně převládají (cca 85 %) nad jednodruhovými. Dřevinná skladba na velké části rozlohy lesní půdy neodpovídá současným ani očekávaným klimatickým podmínkám. Problematický je především vysoký podíl smrku ztepilého (46 % v roce 2023 ve srovnání s cca 11 % v přirozené skladbě) a borovice lesní (16 % v roce 2023 versus 3 % v přirozené skladbě). Les je obnovován zejména uměle, výsadbami, podíl tzv. přirozené obnovy (nalétnutím nebo opadem semen přímo z mateřského porostu či méně často pařezovou a kořenovou výmladností) je pouze 21 %. Smrk je přitom sázen stále poměrně hodně (31 % vysázené plochy v roce 2023). V lesích hospodaříme převážně pasečně, tj. dospělý porost je smýcen najednou nebo v krátkých intervalech. Většina porostů (více než 80 %) má proto jednoduchou strukturu (jedna stromová vrstva, víceméně stejnověká), jen cca 1 % lesů má strukturu bohatou. Všechny tyto okolnosti významně snižují odolnost lesů vůči klimatické změně – zvyšují pravděpodobnost náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo dokonce rozpadu porostů na větších souvislých plochách. Situace se nicméně zlepšuje – v padesátých letech 20. století byl podíl smrku v českých lesích až 60 %, na výsadbách se ještě v roce 1990 podílel smrk 59 %. Roste podíl ploch obhospodařovaných způsobem vedoucím k bohatší dřevinné skladbě i struktuře. Změny hospodaření jsou však bohužel zatím pomalejší než probíhající klimatická změna.