Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost. Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity. V jejím důsledku i obor vodního hospodářství prochází, v poslední době, zásadními změnami, které jsou vedené měnícími se přírodními podmínkami a technologickým pokrokem, který se snaží na tyto změny reagovat.
Dle nejnovějších zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu je pravděpodobný rozsah nárůstu globální teploty zemského povrchu mezi obdobími 1850–1900 a 2010–2019 v rozmezí 0,8 °C až 1,3 °C. Tento trend je možné sledovat i v ČR, kde průměrná roční teplota od poloviny 80. let, roste o 0,4 °C za 10 let. Zatímco teplota vykazuje rostoucí trend, u srážek lze zjednodušeně konstatovat, že dlouhodobé průměry ročních úhrnů zůstávají a v nadcházejících dekádách pravděpodobně zůstanou velmi podobné, i když rozdílná bude časoprostorová variabilita. Změní se i intenzita deště v rámci jednotlivých událostí a to tak, že bude přibývat kratších, intenzivních srážek. Rostoucí teplota vzduchu přináší neodmyslitelně zvýšený evaporační (evaporace neboli výpar) požadavek atmosféry a při stejných srážkách dochází k nižšímu poměru srážek a výparu, tedy klimatická vodní bilance (srážky – evapotranspirace) vykazuje negativní trend. Pro posouzení dopadů klimatické změny na hydrologické poměry posuzované oblasti je zapotřebí aplikovat klimatické scénáře v kombinaci se simulačním modelem vodní bilance. Takovýto model (např. hydrologický) umožňuje transformaci klimatického signálu do časových řad (i prostorově distribuovaných) průtoků, stavů hladin vodních nádrží, aktuální evapotranspirace, půdní vlhkosti, zásoby podzemních vod a dalších hydrologických proměnných či odvozených statistických ukazatelů.
V případě vodního hospodářství je zapotřebí se jednak zamyslet nad dopady klimatické změny spojených se suchem, ale také nad těma, které souvisí s ničivou silou extrémních povodní.
Zvýšený výpar snižuje dostupnost vody pro povrchový odtok.
Snížení povrchového odtoku znamená méně dostupné vody pro odběry.
Nahrazení sněhových srážek dešťovými způsobuje menší zasakování vody do půdy.
Velmi nízké průtoky snižují vhodné podmínky pro život v tocích.
Zhoršení kvality vody má negativními dopady na život v ní.
Změna rozložení srážek způsobuje rozkolísanost průtoků v tocích a častější extrémní hydrologické situace.
Častější výskyt ničivých povodní z přívalových dešťů bude ohrožovat infrastrukturu.
Častější intenzivní deště budou způsobovat významnější sesuvy půdy.
