Interaktivní schéma městské prostředí

Teplotní extrémy mají většinou nepříjemný dopad na lidské zdraví a často i zvyšují úmrtnost obyvatelstva. V létě jsou to horké vlny, což je kombinace tropických dnů zhoršovaných výskytem i tropických nocí. V centru měst je většinou více tropických dnů a i horké vlny jsou zde delší než je na okraji města.

Horké noci jsou jedním z hlavních dopadů tepelného ostrova města. Ty se typicky vyskytují hlavně v centru města. Během dne totiž dochází k nahřátí centra města, které ale nemusí mít vyšší teplotu vzduchu než jeho okolí. Vzhledem k tomu, že města mají typickou kaňonovitou strukturu, nedochází k tak dobré ventilaci jako je tomu ve venkovské krajině.

Klimatická změna a tepelný ostrov města se navzájem zesilují a v centru velkých měst je většinou pozorován rychlejší nárůst teplot vzduchu než v okolí.

Stále větší vliv na suché epizody má vyšší teplota vzduchu, která způsobuje i vyšší výpar. Proto se i v letech s normálními srážkami může objevovat půdní sucho. To je i největším rizikem do dalších desetiletí, jelikož celkově se srážky nemají příliš měnit, ale teplota vzduchu bude nadále růst.

Základním prvkem na zmírnění přehřátého města je změna povrchů. Tedy přidání více zelené a modré infrastruktury. Účinným řešením je výstavba nebo obnova městských parků.

Nové městské části by měly mít více zeleně, vhodnou strukturu budov, aby docházelo k lepší ventilaci v nočních hodinách a z materiálů, které tolik nezadržují teplotu.

Růst teplot vzduchu ve městech nemá jednu příčinu. Je to důsledek souběhu tepelného ostrova města a klimatické změny. Proto zde musí být nejen adaptační řešení, ale i ty řešící příčinu rychlejšího nárůstu teplot vzduchu.

Základním opatřením ve městě na snížení dopadů sucha je hlavně zadržení či vsakování vody. Tedy zvýšení podílu vegetace nad umělými povrchy a nebo různé retenční nádrže. Jedním z nástrojů jsou také infiltrační plochy.