Interaktivní schéma zemědělství

Hranice trvalé sněhové pokrývky na horách se posunuje do vyšších výšek a rostliny tak nejsou chráněné před vymrzáním izolačními vlastnostmi sněhu. Kvůli vyšším teplotám padá více srážek ve formě kapalné, což způsobuje nižší hromadění vody ve sněhové pokrývce a teda i menší množství vody, která se z ní potenciálně může uvolnit na začátku vegetačního období.

Přibývá intenzivnějších přívalových dešťů, které nezajistí postupné vsakování vody do půdy, voda tak odtéká po povrchu a odnáší se sebou i půdní částice. Vodní kapky jsou velké, a můžu tak poškodit rostliny.

Kvůli zvyšující se teplotě se na jaře rostliny probouzí z vegetačního klidu dříve. Tento posun výrazně prodlužuje časové okno, kdy kvetoucí stromy, vinná réva, ale i polní plodiny mohou být poškozeny jarními mrazy. Ty mají velký vliv na snížení jejich výnosů.

S vyššími teplotami se zvyšuje aktivita teplomilných domácích patogenů a objevují se i nové invazivní druhy, které se dříve na našem území nemohli rozmnožovat. Mění se také podmínky pro počet generací, kterých tak může být víc a je umožněn i výskyt patogenů ve vyšších nadmořských výškách, kde se původně nevyskytovali.

Vysoké teploty blokují u rostlin fotosyntézu a zvyšují spotřebu vody, která mnohdy není k dispozici. Snižuje se tak jejich kvalita a výnos, nebo rostlina hyne. Také způsobují někdy až kritický diskomfort hospodářským zvířatům. V kombinaci se suchem a větrem vysoké teploty nahrávají vzniku a šíření požárů.

Vyšší teploty způsobují vyšší výpar, s ním spojenou nižší zásobu vody v půdě, nižší odtok a celkově vedou k prodloužení období s nedostatkem vody během roku. Sucho podporuje i fakt, že vodu v častějších horkých jarních dnech rostliny neefektivně spotřebovávají na své ochlazení a ne na svůj růst.

Účinnou adaptací na nižší zásobu vody ve sněhové pokrývce se jeví pěstování raných odrůd plodin, které zbytky zimní vláhy z půdy maximálně využijí. Volba odrůdy s vyšší mrazuvzdorností je také zásadní adaptační opatření proti vymrzání.

V případě adaptace proti intenzivním srážkám, je péče o půdu důležitým opatřením. Někdy jsou ale vyžadovány i razantnější změny v uspořádání krajiny.

Využití odrůd, které byly vyšlechtěny tak, aby kvetly v pozdějším čase je obranou před účinky jarních mrazů. Jako adaptační opatření lze použít i opatření technická. U ovocných stromů, či vinné révy existuje několik druhů protimrazových postupů jako je vyhřívání, zadýmování, rosení nebo promíchávání vzduchu.

V procesu pěstování plodin je řízená adaptace na vysoké teploty prakticky nemožná. Pomoct tomu ale lze starostlivosti o půdu. Využitím ochlazovacích technologií je zase možno bránit silnému přehřívání hospodářských zvířat.

Mezi adaptační opatření proti chorobám a škůdcům můžeme zařadit jednak použití pesticidu, no účinnými se jeví i šlechtění odrůd rostlin, které jsou odolné vůči patogenům a také systémy včasné výstrahy.

Protierozní péče o půdu je nejúčinnější adaptace zmírňující dopady sucha. Účinnou cestu nabízí také šlechtění, volba suchovzdorných plodin, využití závlah nebo nových agrotechnologií.