Pravděpodobný budoucí vývoj je znázorněn i pomocí tzv. diferencí. Tedy rozdílu hodnot oproti předcházejícím obdobím. Konkrétně zde je možnost sledovat dvě diferenční období: 1961-1990 a 1981-2010. Díky těmto informacím můžeme vidět reálnou očekávanou změnu např. vůči 30-ti letému období 1981-2010 (tedy např. navýšení teploty v roce 2050 o 2 °C a ke konci století o 3,1 °C v nejpravděpodobnějším scénáři).
Pro získání robustnějších výsledků jsou jednotlivé modely a scénáře zpracovány ve společném ansámblu, a k dispozici je tak nejpravděpodobnější očekávaná změna, včetně vyjádření nejistoty. Nejistota je konstruována tak, že obsahuje dvě nižší a dvě vyšší úrovně projekcí (například teplejší a chladnější nebo sušší a vlhčí). Tento přístup je aplikován ve všech mapových i grafických výstupech. Nejpravděpodobnější scénář reprezentuje největší shodu na očekávané změně ze všech použitých klimatických modelů.
Průměrná doba trvání horké vlny je definována jako období s denní maximální teplotou nad 30 °C, přičemž tato denní maximální teplota přesáhne 30 °C aspoň 3 dny po sobě a v průběhu tohoto období neklesne pod 25 °C.
