Průměrná délka vegetační sezóny, tj. souvislé období s průměrnou denní teplotou vzduchu nad 5°C.
Pravděpodobný budoucí vývoj je znázorněn i pomocí tzv. diferencí. Tedy rozdílu hodnot oproti předcházejícím obdobím. Konkrétně zde je možnost sledovat dvě diferenční období: 1961-1990 a 1981-2010. Díky těmto informacím můžeme vidět reálnou očekávanou změnu např. vůči 30-ti letému období 1981-2010 (tedy např. navýšení teploty v roce 2050 o 2 °C a ke konci století o 3,1 °C v nejpravděpodobnějším scénáři).
Pro získání robustnějších výsledků jsou jednotlivé modely a scénáře zpracovány ve společném ansámblu, a k dispozici je tak nejpravděpodobnější očekávaná změna, včetně vyjádření nejistoty. Nejistota je konstruována tak, že obsahuje dvě nižší a dvě vyšší úrovně projekcí (například teplejší a chladnější nebo sušší a vlhčí). Tento přístup je aplikován ve všech mapových i grafických výstupech. Nejpravděpodobnější scénář reprezentuje největší shodu na očekávané změně ze všech použitých klimatických modelů.
Mapový set zobrazuje prodlužování vegetační sezóny. Změna v délce je patrná již ve dvou 30-ti letých normálech 1961-1990 a 1991-2020. Prodlužování se bude prohlubovat i v předpokládaných modelovaných hodnotách v letech 2030, 2050, 2070 a 2085. Prodlužování je v oblasti České republiky způsobováno zejména dřívějším startem vegetační sezóny během jara, kdy je splněna podmínka překročení průměrné denní teploty nad 5°C po dobu pěti po sobě jdoucích dní. Dřívější start vegetační sezóny nemá pro krajinu pozitivní dopad, protože díky dřívějšímu nástupu zmiňovaných teplot se také dříve probouzí rostliny, termíny fenologických (vývojových) fází jsou zaznamenávány dříve (v rámci ČR o cca 10-14 dní během posledních 60-70 let). Vegetace je tak po delší dobu vystavena riziku jarních mrazíků a zároveň začíná odčerpávat vodu z krajiny podstatně dříve a ta následně může chybět a prohlubovat sucho během jarních měsíců.
