U vícegeneračních druhů škůdců (jako je např. lýkožrout smrkový) se s rostoucí teplotou zkracuje čas potřebný pro vývoj jedné generace škůdce, a tím se zvětšuje počet generací za vegetační sezónu. Zároveň škůdci snáze přežívají zimu díky menšímu počtu mrazových dní. Zvýšení teploty umožňuje rozšíření škůdců do vyšších nadmořských výšek a zeměpisných šířek. Přísušky a vlny horkých dní usnadňují napadení a usmrcení stromů, a to zejména v pozdnějším létě, kdy už stromy mají vyčerpány obranné mechanismy.
Suchá období mohou přispět k vyššímu přežívání raných vývojových stádií škůdců vlivem nižšího výskytu plísní či vyšší atraktivity potravy (např. díky zvýšení obsahů cukrů v listech a jehlicích). Zároveň však může sucho vést k vyšší úmrtnosti škůdců v důsledku menšího množství dostupné potravy nebo vlivem lepších podmínek pro jejich predátory či parazitoidy.
Změny klimatu mohou usnadnit šíření invazních nepůvodních druhů škůdců či původců onemocnění (včetně karanténních škodlivých organismů) či podnítit šíření původních druhů, které dosud nebyly plošně rozšířeny a nezpůsobovaly dřevinám významnější problémy.