Kromě výstavby nebo obnovy městských parků do této kategorie opatření patří také zelené prostory mezi bloky domů, multifunkční areály se zelení, botanické a zoologické zahrady, arboreta apod. Různé typy vegetace (stromy, keře, trávník apod.) mají schopnost vypařovat zachycenou vodu, díky čemuž významně přispívají ke zlepšení mikroklimatu města – parky ochlazují městské prostředí a tím přispívají ke snížení tepelného ostrova města. Vegetace v parcích zadržuje vodu, snižuje podíl znečisťujících látek a skleníkových plynů (zejména CO2) v ovzduší, snižuje teplotní extrémy a poskytuje útočiště pro mnohé druhy fauny a flóry, čímž podporuje zachování městské biodiverzity. Městské parky poskytují prostor pro rekreaci, mají významnou estetickou funkci a příznivý vliv na zdraví obyvatel města.
Další skupinou opatření jsou zelené prvky budov. Mezi ně patří zelené zdi nebo střechy. Například zelená střecha je definována jako povrch střechy, který je z části nebo zcela pokryt hydroizolační membránou, pěstebním mediem (půdou/substrátem) a osázen vegetací. V současné době se jedná o opatření, které nachází široké uplatnění ve městském prostředí, je budováno s cílem poskytnout dodatečnou zeleň a s ní související ekosystémové služby, zvýšit účinnost tepelné izolace a tím docílit úspor za chlazení a vytápění budovy a nabídnout alternativní prostor pro rekreaci. Intenzivní zelené střechy bývají osázeny pestrou skladbou vegetace (trávy, keře, menší stromy) a vyžadují pravidelnou péči včetně zavlažování. Mocnost souvrství půdy/substrátu dosahuje > 20 cm, v případě osázení stromy až 100 cm. Specifickým komplexním typem intenzivní zelené střechy jsou střešní zahrady či parky. Oproti extenzivním zeleným střechám se liší zejména typem vegetace – extenzivní zelené střechy jsou zpravidla osázeny nenáročnou vegetací vyžadující nízkou míru údržby (1-2 x do roka). Typicky se jedná o kombinaci suchomilných rostlin, mechu, bylin a trávy. Mocnost substrátu zřídkakdy přesahuje 20 cm.
Mezi modrou infrastrukturu zlepšující klima ve městech patří otevřené vodní plochy, fontány, tůně a mokřady. Vodní plochy pozitivně ovlivňují klimatické podmínky v okolí díky zvýšenému odpařování vody, čímž snižují teplotu prostředí a efekt tepelného ostrova města. Regulací rychlosti povrchového odtoku přispívají otevřené vodní plochy ke snížení rizika lokálních záplav. V městském kontextu mají otevřené vodní plochy významnou estetickou a rekreační funkci. Mohou také zvyšovat povědomí veřejnosti o problematice vodního prostředí a hodnotách vodních těles ve městě.
Méně známým typem opatření je i změna barvy umělých povrchů. Například povrchová teplota bílé střech je až o 30 °C nižší než té tmavé. Dokonce je blízká teplotám intenzivních zelených střech.
Pro lepší komfort lidí v přehřátém městě za horkých dnů slouží různá pítka nebo vodní mlha.