Dosud převažujícím způsobem hospodaření je pasečné holosečné hospodaření. Ve vztahu ke klimatické změně má řadu nevýhod. Na vzniklé pasece jsou v létě často velmi extrémní teploty nevýhodné pro obnovu lesa, je tam vysoký výpar. Na pasece je jedno až dvě desetiletí do ovzduší uvolňováno více oxidu uhličitého, než je přijímáno. Nový porost je znovu víceméně stejnověký, se všemi nevýhodami z toho vyplývajícími (viz opatření Pestrá druhová skladba a struktura).
Nevýhody pasek dokáže částečně omezit podrostní hospodaření. Při něm je porost prosvětlen tak, aby pod ním vyrostly nové stromy, a teprve po zajištění nové generace je mateřský porost domýcen. Plnou ochrannou clonu mateřského porostu a setrvalé krytí půdy pak poskytuje výběrné hospodaření, kdy se pravidelně těží jen jednotlivé stromy, které dosáhly cílové tloušťky. Výběrný les je z hospodářských lesů nejvíce blízký přirozeným lesům.
Specifickým způsobem hospodaření je využití pařezových a kořenových výmladků. Jde o jedince vyrostlé nikoliv ze semene, ale z kořenů či pařezu skáceného stromu. Díky tomu, že mají k dispozici rozsáhlý kořenový systém původního stromu, snáze získávají vodu, poměrně rychle rostou, a tak zakrývají půdu a potlačují výše zmíněné nevýhody paseky. Zlepšují tak podmínky pro uplatnění dřevin vyrostlých ze semen v prostoru mezi výmladky. Právě kombinace využití výmladků a ze semen vyrostlých stromů je zajímavou alternativou hospodaření snižující nezdar obnovy lesa na vysýchavých stanovištích.