Počet tropických dnů a maximální délka horké vlny v centru Prahy a v jeho příměstských oblastech v letech 1961-2023 (zdroj dat: ČHMU).
V létě jsou to horké vlny, což je kombinace tropických dnů zhoršovaných výskytem i tropických nocí. V centru měst je většinou více tropických dnů a i horké vlny jsou zde delší než je na okraji města. Například v centru Prahy bývá okolo 18 tropických dnů za rok (1991-2020). V příměstských oblastech Prahy jich je 14. V obou oblastech počet těchto dnů roste.
V letech 2011-2023 jich bylo v centru Prahy už v průměru 22. Nejvíce (36) jich bylo v roce 2015. Důležitým ukazatelem pro dopady na zdravotní stav obyvatel je délka horké vlny. Ta se mezi centrem města a jeho okrajem až tak neliší. V letech 1991-2020 byla průměrná délka horké vlny 5 dnů, ale v letech 2015 trvala 13 dnů. Kromě klasické naměřené teploty vzduchu v meteorologické budce ve výšce 2 m je důležité jaká teplota působí na lidský organismus. Ta se obecně nazývá „pocitová teplota“. Ta se může zásadně lišit oproti té naměřené. Vliv na ní má totiž také vlhkost vzduchu, rychlost větru, sluneční svit a nebo povrch okolí. V roce 2012 při rekordní teplotě vzduchu v Praze (39,6°C) působila na člověka teplota okolo 48°C. To má zásadní dopad na lidské zdraví, ale i na faunu a floru. Vzhledem k častým umělým povrchům ve městech, tak dochází k jejich přehřívání. Ty mohou dosahovat i teplot vyšších než 60°C. Pozitivní dopad pak má vegetace, která přináší přirozený stín a také ochlazuje okolí vypařováním, tedy působí jako klimatizace.
