V souvislosti s klimatem měst se často mluví pouze o horkých dnech, ale zcela se zapomíná na horké noci. Ty jsou ale při tom asi jedním z hlavních dopadů tepelného ostrova města. Typicky se vyskytují hlavně v centru města a je to fenomén spjatý v České republice s klimatickou změnou umocněnou o působení právě tepelného ostrova města. Nejviditelnější dopad je opět v Praze. Během dne totiž dochází k nahřátí centra města, které ale nemusí mít vyšší teplotu vzduchu než jeho okolí. V noci začne toto teplo vyzařovat zpátky do prostoru. Vzhledem k tomu, že města mají typickou kaňonovitou strukturu, tak nedochází k tak dobré ventilaci jako je tomu ve venkovské krajině. Za horkých vln poté bývá v centrum města i často tropická noc. To znamená, že teplota vzduchu zde neklesne pod 20°C, ale často uvnitř budov jsou teploty mnohem vyšší (25-30°C). To poté zhoršuje například kvalitu spánku a zhoršuje zdravotní stav obyvatelstva. Druhým dopadem je nárůst klimatizačních jednotek a zvýšení spotřeby elektrické energie i během nočních hodin.
Do roku 2000 se tento jev objevoval sporadicky. Po tomto roce dochází k markantnímu nárůstu, ale výhradně v centru města. V posledních 10 letech se vyskytly v průměru tyto dny 6krát za rok, ale například v roce 2015 jich bylo v Klementinu zaznamenáno dokonce 25. Tropická noc ve spojení s horkým dnem způsobuje nadměrné vyhřátí budov. To má za následek zhoršenou kvalitu spánku, která dopadá na zdravotní stav obyvatel či sníženou ekonomickou aktivitu. K tomu se přidávají větší nároky na klimatizační jednotky.