Zvyšující se teplota vzduchu je jedním z nejvýraznějších dopadů změny klimatu. Vysoké teploty blokují fotosyntézu a zvyšují spotřebu vody na ochlazení rostlin. V případě, že voda k dispozici není, rostlina velmi rychle vadne, mění propustnost buněčných membrán, v rostlině se tvoří toxické látky, což v lepším případě vede k snížení výnosu a kvality produkce (např. méně bílkovin u obilovin, pokles oleje u olejnin, či hořkých látek u chmele), v horším případě k úmrtí celé rostliny. Nezapomeňme ani na krajinu. Vysoké teploty, sucho a vítr je kombinace, která nahrává vzniku a šíření požárů. Tropické dny mimo jiné také způsobují diskomfort hospodářským zvířatům, někdy až kritický. Například pro skot je optimální teplota mezi 5-10 °C. Již při teplotě 24 °C a vysoké relativní vlhkosti (nad 70 %) je u něj vyvolán poměrně silný stres. Dopady jsou poměrně významné, např. u skotu je prokázána negativní vazba mezi působením extrémně vysokých teplot a hmotnostními přírůsty, stejně tak i problémy s reprodukcí, či výskytem zánětů mléčných žláz které negativně ovlivňují dojivost krav. Obdobně extrémní teploty jsou poměrně častou příčinou úmrtí drůbeže, především kuřat. Tyto klimatické podmínky jsou mimořádně nepříznivé i pro akvakultury. Z hlediska chovu ryb je teplota vody významný faktor ovlivňující nasycení vody kyslíkem (vyšší teplota snižuje obsah kyslíku) a také faktor ovlivňující míru toxicity amoniakálního dusíku (vyšší teplota zvyšuje podíl toxické formy amoniakálního dusíku). Optimální hodnoty teploty vody pro růst a vývoj kaprovitých ryb jsou 18-28 ºC u lososovitých 8-18 ºC. V současnosti jsou v některých lokalitách dosahovány v mělčích rybnících i teploty kolem 30 °C, což ohrožuje chov naší nejoblíbenější ryby – kapra obecného. I naše řeky se mohou v blízké době začít potýkat s vysokou teplotou vody. Např. hranice výskytu pstruha potočního je limitovaná teplotou vody 25 °C. Pokud je teplota vyšší, jeho výskyt v tocích výrazně klesá.