Vážení uživatelé, portál Klimatickazmena.cz přešel do nové podoby. Mapy, nyní nově doplněné i o grafy, pořád naleznete k jednotlivým dopadům ZDE a podrobnější uživatelský návod je ZDE.
Dopady změny klimatu / Dopady na zemědělství / Zemědělství a změny ve vegetačním období

Zemědělství a změny ve vegetačním období

S vegetačním obdobím velmi úzce souvisí teplota a její růst, což je vlastně nejviditelnější dopad probíhající klimatické změny. Kvůli zvyšující se teplotě se rostliny probouzí z vegetačního klidu dříve. Časové okno, kdy kvetoucí stromy, vinná réva, ale i polní plodiny mohou být poškozeny jarními mrazy je tak delší. Jarní mrazy pak mají vliv na snížení výnosů a např. u pšenice, brambor nebo řepky může tento pokles dosáhnout i několik desítek procent. Před padesáti lety trvalo toto kritické období, kdy mohly jarní mrazy poškodit rostliny cca týden (nejčastěji v první polovině května). V současné době se jarních poklesů teplot pod bod mrazu obáváme až čtyřicet dní. Skutečně jsou stále častější roky, kdy např. meruňky vykvétají v druhé polovině března. Důležité je si uvědomit, že dopadem klimatické změny není výskyt jarních mrazů, ty se u nás vyskytovaly vždy. To, co se ale změnilo je délka období, kdy mohou poškodit naši úrodu. Nejen, že život rostlin začíná dříve, ale on se i zkracuje. Zrychluje se totiž jejich vývoj. Příčinou je, že potřebné teplotní sumy nutné k dosažení jednotlivých vývojových fází rostlin (např. kvetení, zrání) jsou dosaženy rychleji. Platí totiž, že vyšší teploty způsobují rychlejší dělení buněk a v návaznosti na to tak i dřívější dosažení jednotlivých fáz vývoje. Paradoxně se tak kvůli změně klimatu vegetační období prodlužuje (jaro začíná dříve a podzim trvá déle), ale vývoj rostliny se urychluje a jejich život se zkracuje. Jedním z dopadů této změny je, že již v současné době pozorujeme dřívější začátek žňových prací. Další negativní dopad pozorujeme u ovocných stromů. Zkrácení doby, pro dosažení fáze kvetení vede k tomu, že různé druhy vykvétají často současně, a to vede k problémům s jejich opylením. To proto, že vzhledem k narušené tradiční posloupnosti vykvétání (meruňky, broskvoně, švestky, třešně, hrušně a jabloně) to včely nestihnou. A změny vidíme i na konci vegetačního období. Všimli jste si, že na podzim některé stromy někde opětovně vykvétají? Prodloužení vegetačního období spojené s teplejším podzimem dává některým stromům (např. jabloním) signál k opětovnému zahájení vegetačního cyklu. To rozhodně není pozitivní jev, neboť nadcházející zima a nízké teploty tyto květy poničí a stromy se tak oslabí.

Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
© 2015 – 2025 Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Developed by KREATURA