V důsledku změny klimatu ubývá potřebných tzv. zahradnických dešťů, to znamená dešťů, které zajišťují postupné vsakování vody do půdy, mají přijatelnou velikost vodních kapek, které neničí rostliny a minimální odtok vody po povrchu půdy a tím pádem i minimální odnos půdních částic. Naopak přibývá intenzivnějších dešťů přívalových. Samozřejmě, že ne každá extrémní bouře či povodeň je důsledkem změny klimatu. Žádný odborník neukáže na konkrétní povodeň (a platí to pro jakýkoliv extrémní meteorologický jev), aby řekl, že pokud by nebyla změna klimatu, nebyla by ani tato povodeň. Je důležité říct, že extrémy jako povodně, stejně jako sucho, či výjimečně teplé nebo mrazivé zimy se vždy na našem území vyskytovaly. Pokud se však jejich počet významně zvyšuje/snižuje a jejich intenzita roste/klesá, pak je jasné, že se nejedná o přirozenou proměnlivost počasí, ale o změnu, která musí mít svoji příčinu. A rozložení srážek a jejich intenzita se na našem území skutečně mění. Problém extrémních srážek v krajině souvisí jak s erozí půdy, tak s poškozením zastavěného území, vodních staveb a v zemědělství i s ohrožením úrody. Ať již zaplavením porostů (vymáčením) nebo poškozením kroupami (poléháním), které jsou častým následkem jarních a letních bouřek. Pohromou se stávají intenzivní deště v době žní, kdy kombajny nemohou vyjet do polí. Přezrálé obilí tak ztrácí kvalitu a musí být často přeřazeno z potravinářské jakosti do jakosti krmné. Samostatnou kapitolou je vysoká intenzita bouřek. Největší část úhrad zemědělských pojišťoven směrem k jejich zákazníkům tvoří právě škody na zemědělských plodinách způsobené kroupami. A z údajů pojišťoven je např. zřejmý zřetelný posun pojistného plnění z období letních měsíců do období pozdně jarního.