Globální modely: Střední a vysoké emise ČR
Informace: Metodika měření Adaptace
0 – 30 | 91 – 105 | ||
31 – 45 | 106 – 120 | ||
46 – 60 | 121 – 150 | ||
61 – 75 | 151 – 200 | ||
76 – 90 | 201 – 355 | ||
[počet dní] |
Mapa zobrazuje počet dní se sníženou dostupností vody pro rostliny (obsah vody pod 50%) v půdním profilu 0-100 cm (za celý rok).
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí Globálních klimatických modelů (GCM). Z celkem 40 GCM, které jsou v současné době k dispozici, bylo pro potřeby tohoto webu vybráno 5 modelů, které reprezentují celou šíři klimatického spektra:
IPSL (verze IPSL-CM5A-MR) – země původu: Francie; model reprezentující medián všech testovaných GCM nejlépe;
HadGEM (verze HadGEM2-ES) – země původu: Velká Británie; model reprezentující výraznější změnu rozložení srážek v našem regionu (úbytek letních a podzimních srážek a nárůst jarních srážek). Předchozí verze tohoto modelu byly použity ve většině studií na našem území citovaných mezivládním panelem pro změnu klimatu;
CNRM (verze CNMR-CM5) – země původu: Francie; model s podobnou změnou teplot jako HadGEM, ale nárůstem srážek ve všech měsících zejména na jaře a na podzim; předchozí verze tohoto modelu byla použita jako hlavní řídící model tzv. Pretelovy zprávy z roku 2011;
BNU (verze BNU-ESM) – země původu: Čína; reprezentuje GCM modely předpovídající pro naše území relativně nižší nárůst teplot a redukci srážek ve všech měsících kromě léta;
MRI (verze MRI-CGCM3) – země původu: Japonsko; reprezentuje GCM modely předpovídající pro naše území relativně nižší nárůst teplot a nárůst srážek s výjimkou konce léta a podzimu.
Pro výpočet daného ukazatele je využit nástroj AgriClim (případně některé z jeho součástí), který umožňuje prostřednictvím definovaného kritéria či kombinace kritérií hodnocení agroklimatologických podmínek z různých hledisek. Základem je využití databáze meteorologických prvků v denním kroku (maximální a minimální teploty vzduchu, sumy globální sluneční radiace, úhrnů srážek, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu) pro současné klima, která vychází z měření na jednotlivých stanicích v rámci celé ČR. Tyto hodnoty jsou interpolovány do gridů (500 x 500 m) pokrývající ČR, pro které je následně aplikován AgriClim. Mezi jeho klíčové součásti patří model SoilClim pro výpočet referenční a aktuální evapotranspirace (ETr a ETa), vlhkosti a teploty půdy a popis půdního klimatu (dle USDA). Postup zohledňuje retenční kapacitu půdy každého gridu ve dvou hloubkách a pravděpodobné zastoupení vegetace (zohledněn Landuse). Přítomnost sněhové pokrývky je odhadována modelem SnowMAUS. Pro zkoumání změn v případě budoucího klimatu bylo použito 5 GCM modelů (IPSL, HadGEM, CNMR, BNU, MRI) v kombinaci s různými scénáři emisí skleníkových plynů.
Jedná se prakticky o popis zemědělského sucha. Adaptační opatření jsou založena na vybudování vodních nádrží jako zdrojů vody pro mikrozávlahy, budování opatření pro zadržení vody v krajině stejně jako aplikace měkkých opatření jako je pěstování suchovzdorných odrůd či využití vhodných technologií pro zlepšení struktury půdy.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz