Globální modely: Střední a vysoké emise ČR Nízké emise ČR
Informace: Metodika měření Adaptace
0 – 1 | 21 – 40 | ||
2 – 5 | 41 – 60 | ||
6 – 10 | 61 – 80 | ||
11 – 15 | 81 – 100 | ||
16 – 20 | 101 – 120 | ||
[počet dní] |
Mapa zobrazuje průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou nad 10 cm sněhu.
Mapy zachycují průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou odpovídající přibližně 10 cm čerstvě napadlého sněhu. Pro všechny kombinace RCP i GCM modelů se průměrný počet dní s touto výškou sněhové pokrývky snižuje. Změny jsou razantní v případě všech GCM modelů, přičemž největší předpokládá CNMR model. V nižších polohách je pokles pro nejbližších 20 let v absolutních číslech malý (cca 5-10 dní), jde v relativních číslech o snížení počtu těchto dní na polovinu. Ve vyšších polohách předpokládáme pokles řádově o desítky dnů. Pokud uvažujeme RCP 8.5 pak ke konci tohoto století klesá počet dní s významnější sněhovou pokrývkou k nule prakticky ve všech oblastech pod 300 m n. m. a celkově se sněhová pokrývka stává relativně vzácným jevem.
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí 5 globálních klimatických modelů pro 3 emisní scénáře budoucího vývoje produkce skleníkových plynů.
Pro výpočet daného ukazatele je využit nástroj AgriClim (případně některé z jeho součástí), který umožňuje prostřednictvím definovaného kritéria či kombinace kritérií hodnocení agroklimatologických podmínek z různých hledisek. Základem je využití databáze meteorologických prvků v denním kroku (maximální a minimální teploty vzduchu, sumy globální sluneční radiace, úhrnů srážek, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu) pro současné klima, která vychází z měření na jednotlivých stanicích v rámci celé ČR. Tyto hodnoty jsou interpolovány do gridů (500 x 500 m) pokrývající ČR, pro které je následně aplikován AgriClim. Mezi jeho klíčové součásti patří model SoilClim pro výpočet referenční a aktuální evapotranspirace (ETr a ETa), vlhkosti a teploty půdy a popis půdního klimatu (dle USDA). Postup zohledňuje retenční kapacitu půdy každého gridu ve dvou hloubkách a pravděpodobné zastoupení vegetace (zohledněn Landuse). Přítomnost sněhové pokrývky je odhadována modelem SnowMAUS. Pro zkoumání změn v případě budoucího klimatu bylo použito 5 GCM modelů (IPSL, HadGEM, CNMR, BNU, MRI) v kombinaci s různými scénáři emisí skleníkových plynů.
Modelování, ale i pozorování ukazují, že trvání i výška sněhové pokrývky pomalu klesá. Stejně tak jarní sníh – a to zvláště ve vyšších nadmořských výškách – taje výrazně dříve. Výhled pro příští dekády naznačuje stejný trend. Vyšší zimní teploty i přes stejné úhrny srážek způsobují, že ty nejsou akumulovány ve sněhové pokrývce. Zvláště v nižších polohách jsou ozimy vystaveny vymrzání. Kromě toho jsou významně poškozeny další ekosystémové služby např. zimní sporty, kde bez sněhových děl již tento byznys nemůže být výdělečný. Adaptační opatření v zemědělství je šlechtění a následně pěstování mrazuvzdorných odrůd, významný vliv má podzimní správná výživa. Stejně tak je nutné využívat v ČR dobře nastavených nástrojů pojištění.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz