Obsah hořčíku v povrchových vodách

Mapová vrstva popisuje stav v období 2007-2010. 

Hořčík (Mg2+) je po vápníku druhým nejdůležitějším bazickým kationtem, v přepočtu na ekvivalenty je jeho střední zastoupení v povrchových vodách téměř 25% z celkové sumy kationtů. Ve vodách z oblasti jižní Moravy je dokonce dominujícím kationtem a má vyšší zastoupení než vápník. Obsah hořčíku je stejně jako v případě vápníku určován především složením horninového podloží, jeho geochemickou reaktivitou a délkou podpovrchového oběhu vody. Nejvyšší obsahy hořčíku se tak vyskytují především v nízkých nadmořských výškách, kde díky topografii terénu je doba oběhu delší a v oblastech, kde podloží tvoří reaktivní sedimentární horniny s vyšším zastoupením dolomitů.

Nařízením vlády České republiky č. 61/2003 Sb. v platném znění novely 23/2011 Sb. je pro normu environmentální kvality povrchové vody stanovena hodnota koncentrace hořčíku na 120 mg/l, zatímco požadavek pro užívání povrchové vody k vodárenským účelům stanoven není.