Globální modely: Střední a vysoké emise ČR Nízké emise ČR
Informace: Metodika měření Adaptace
400 – 500 | 701 – 800 | ||
501 – 550 | 801 – 1000 | ||
551 – 600 | 1001 – 1200 | ||
601 – 650 | > 1200 | ||
651 – 700 | |||
[mm] |
Mapa zobrazuje průměrnou roční sumu srážek.
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí 5 globálních klimatických modelů pro 3 emisní scénáře budoucího vývoje produkce skleníkových plynů.
Pro tvorbu této mapy je základem databáze dat pro současné klima, která vychází z jednotlivých stanic z celé ČR a také pro grid 500 x 500 m. Tato data byla nejdříve kontrolována, následně byla provedena tzv. homogenizace a byly doplněny všechny chybějící hodnoty. Pro každý meteorologický prvek bylo zvoleno několik klimatických charakteristik, které nejlépe vystihují změnu v extremitě klimatu. Pro každou klimatologickou charakteristiku byla zvolena metodika výpočtu, která bude dodržena i pro výpočet stejných charakteristik pro budoucí klima. Pro každou meteorologickou stanici byla vypočtena daná klimatická charakteristika. Tyto charakteristiky byly poté interpolovány do mapy s prostorovým rozlišením 500 m pomocí vlastní interpolační metody vyvinuté pro potřeby tohoto projektu a uzpůsobené meteorologickým prvkům v ČR. Pro zkoumání budoucího klimatu byly použity nejnovější klimatické modely vycházející z projektu CORDEX. Tento způsob modelování je momentálně nejvýznamnějším výzkumem v oblasti regionálního modelování a část zabývající se oblastí Evropy se nazývá EURO-CORDEX.
Pro zemědělství, lesnictví ani hydrologii není důležité množství srážek. Představte si, že hospodaříte v oblasti, kam zasáhne okrajově letní monzun a úhrn srážek tam bude za červenec a srpen činit 2 000 mm. Dalších zbývajících deset měsíců v roce už pak nebudou žádné srážky. Pokud by toto nastalo tak ano, jsme na poušti poseté vádími s nulovou produkční schopností. Přitom tam napadne 4x více srážek než na úrodné Hané. Problémem je totiž nedostatek dostatečného množství deštivých srážek v zimě a absence akumulace vody ve sněhu s následným postupným jarním odtáváním; na to navazující zřejmý úbytek srážek v dubnu-červnu je pak zásadním problémem v době vegetační sezóny. Adaptace v zemědělství a hydrologii je podpora mikrozávlah, budování zádržných nejlépe propojených nádrží a především šlechtění suchovzdorných odrůd.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz