Globální modely: Střední a vysoké emise ČR Nízké emise ČR Norsko
Informace: Metodika měření Adaptace
-785 – -600 | -49 – 50 | ||
-599 – -400 | 51 – 200 | ||
-399 – -300 | 201 – 400 | ||
-299 – -200 | 401 – 600 | ||
-199 – -50 | 600 – 1420 | ||
[mm] |
Mapa zobrazuje změny vodní bilance vyjádřené rozdílem mezi srážkami a referenční evapotranspirací ([úhrn srážek] - [ETr]) za celý rok.
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí 5 globálních klimatických modelů pro 3 emisní scénáře budoucího vývoje produkce skleníkových plynů.
Pro výpočet daného ukazatele je využit nástroj AgriClim (případně některé z jeho součástí), který umožňuje prostřednictvím definovaného kritéria či kombinace kritérií hodnocení agroklimatologických podmínek z různých hledisek. Základem je využití databáze meteorologických prvků v denním kroku (maximální a minimální teploty vzduchu, sumy globální sluneční radiace, úhrnů srážek, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu) pro současné klima, která vychází z měření na jednotlivých stanicích v rámci celé ČR. Tyto hodnoty jsou interpolovány do gridů (500 x 500 m) pokrývající ČR, pro které je následně aplikován AgriClim. Mezi jeho klíčové součásti patří model SoilClim pro výpočet referenční a aktuální evapotranspirace (ETr a ETa), vlhkosti a teploty půdy a popis půdního klimatu (dle USDA). Postup zohledňuje retenční kapacitu půdy každého gridu ve dvou hloubkách a pravděpodobné zastoupení vegetace (zohledněn Landuse). Přítomnost sněhové pokrývky je odhadována modelem SnowMAUS. Pro zkoumání změn v případě budoucího klimatu bylo použito 5 GCM modelů (IPSL, HadGEM, CNMR, BNU, MRI) v kombinaci s různými scénáři emisí skleníkových plynů.
Vodní bilance je dána především rozdílem srážek a výparu (evapotranspirace). Mění se variabilita srážek a to tak, že se mění (snižuje) počet srážkových případů (přičemž roční úhrny se nemění) a přibývá extrémnějších srážek; dále se celoročně zvyšuje potenciální výpar, ale důležitější je, že se především na jaře zvyšuje reálný výpar. Důsledkem je zvyšování sucha a naplnění další podmínky pro degradaci půd. Adaptační opatření se shodují s protierozními (technická, organizační, agrotechnická) a v zemědělství s opatřeními proti suchu - od využití suchovzdorných odrůd až po využití fondu nepojistitelných rizik. V krajině by bylo ideální vybudování vzájemně propojených menších vodních nádrží umožňující čerpat vodu pro klíčové fenologické fáze prostřednictvím závlah.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz