Globální modely: Střední a vysoké emise ČR Nízké emise ČR
Informace: Metodika měření Adaptace
0 – 5 | 31 – 40 | ||
6 – 10 | 41 – 50 | ||
11 – 15 | 51 – 70 | ||
16 – 20 | 71 – 90 | ||
21 – 30 | 91 – 120 | ||
[počet dní] |
Mapová vrstva zobrazuje celkový počet dní v rámci výskytu horkých vln v daném období přepočítán a vyjádřen jako průměrný počet dní za rok. Horká vlna je období, kdy průměr maximální denní teploty vzduchu přesahuje 30 °C. Přičemž denní maximální teplota vzduchu přesahuje 30 °C alespoň tři dny po sobě a během celého období neklesne pod 25 °C.
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí 5 globálních klimatických modelů pro 3 emisní scénáře budoucího vývoje produkce skleníkových plynů.
Pro tvorbu této mapy je základem databáze dat pro současné klima, která vychází z jednotlivých stanic z celé ČR a také pro grid 500 x 500 m. Tato data byla nejdříve kontrolována, následně byla provedena tzv. homogenizace a byly doplněny všechny chybějící hodnoty. Pro každý meteorologický prvek bylo zvoleno několik klimatických charakteristik, které nejlépe vystihují změnu v extremitě klimatu. Pro každou klimatologickou charakteristiku byla zvolena metodika výpočtu, která bude dodržena i pro výpočet stejných charakteristik pro budoucí klima. Pro každou meteorologickou stanici byla vypočtena daná klimatická charakteristika. Tyto charakteristiky byly poté interpolovány do mapy s prostorovým rozlišením 500 m pomocí vlastní interpolační metody vyvinuté pro potřeby tohoto projektu a uzpůsobené meteorologickým prvkům v ČR. Pro zkoumání budoucího klimatu byly použity nejnovější klimatické modely vycházející z projektu CORDEX. Tento způsob modelování je momentálně nejvýznamnějším výzkumem v oblasti regionálního modelování a část zabývající se oblastí Evropy se nazývá EURO-CORDEX.
Horké vlny značí velmi vážné nebezpečí pro veškeré sektory a hlavně polní produkci. Již třídenní horká vlna v době růstu může zásadně zredukovat počet odnoží, počet květů, nalévání zrna u většiny polních plodin apod. Horká vlna v květnu, červnu ale i v červenci (např. pro kukuřici) může dramaticky zredukovat výnos. Proti této hrozbě není v polní produkci jednoznačné adaptační opatření. Zmírnit dopady může dobrý vývoj porostu, kvalitní agrotechnika, výživa a ochrana proti chorobám a škůdcům. Adaptace je v zemědělství reálná v živočišné výrobě instalací ochlazovacích (sprchovacích) systémů. Četnější výskyt horkých vln je rovněž nebezpečný pro lidské zdraví zvláště pro seniory. Pobyt ve stínu a omezení pobytu mimo budovy, stejně jako omezení fyzických aktivit by měl být samozřejmostí.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz