Obsah chloridů v povrchových vodách

Mapová vrstva popisuje stav v období 2007-2010. 

Chloridy v povrchových vodách mohou být buď přírodního původu (v ČR převážně z horninového podloží, neboť ve srážkách je jejich koncentrace nízká díky malému vlivu mořského aerosolu vzhledem k vnitrozemské poloze), nebo jsou jejich zdrojem exhalace ze spalování paliv, odpadní vody, hnojení zemědělské půdy (většina draselných hnojiv je ve formě chloridů) a výluhy a splachy ze zimních posypů vozovek. Koncentrace chloridů významně korelují s hodnotou měrné vodivosti, charakterizující celkovou mineralizaci.

Zastoupení chloridových aniontů v českých povrchových tocích se v přepočtu na ekvivalenty (neuvažujeme-li karbonátové anionty) pohybuje okolo 22% a to v obou odběrových periodách. Ve 3,4% odebraných vzorků v letech 1984-96 převyšuje koncentrace chloridů součet koncentrace síranů a dusičnanů. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od dusičnanů a zejména síranů se koncentrace chloridů v podstatě nesnížily, v období 2007-10 chloridový aniont dominantní již v 7,6% vzorků. Jde většinou o okolí velkých aglomerací (Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, České Budějovice, Plzeň) nebo hlavních silničních tahů.

Nařízením vlády České republiky č. 61/2003 Sb. v platném znění novely 23/2011 Sb. je pro normu environmentální kvality povrchové vody stanovena hodnota koncentrace chloridů na 150 mg/l, zatímco požadavek pro užívání povrchové vody k vodárenským účelům je stanoven na 140 mg/l.