Vliv biomasy na povrchový odtok
Mapová vrstva ukazuje hodnoty C faktoru - vlivu vegetace na povrchový odtok. Hodnoty C faktoru jsou průměrnou hodnotou za vegetační období a byly stanoveny z dat dálkového průzkumu Země (DPZ) na základě hodnocení reálného stavu. Vrstva je klíčová pro kvantifikaci vodní eroze v řadě modelů.
Mapová vrstva ukazuje hodnoty C faktoru - vlivu vegetace na povrchový odtok. Mapa zobrazuje aktuální hodnoty, které odrážejí množství a stav přítomné nadzemní biomasy na zemědělsky využívané půdě. Hodnota C faktoru nabývá rozsahu od 0 do 1. Hodnoty blízké 0 představují místa, kde vegetace má nízký vliv na omezení intenzity povrchového odtoku, tzn. jen málo přispívá k omezení projevů vodní eroze v lokalitě. Nízké hodnoty odráží vegetaci s nízkým zápojem, malou biomasou nebo kultury pěstované v širokých řádcích. Nejvyšších hodnot C faktoru dosahují kultury s trvalým zápojem a hustým sponem, jenž snižují intenzitu povrchového odtoku (tvoří mikrobariéry) a tím zabraňují negativním účinkům vodní eroze.
Hodnota je odvozena na základě regresních vztahů a vegetačních indexů, zpracovaných v měsíčním kroku v průběhu roku 2015.
Mapy hodnot C faktoru v budoucnosti představují syntézu aktuálních hodnot C faktoru z roku 2015 vyjádřeného na zemědělsky využívané půdě predikované v rámci zpracování Predikce využití území pomocí příslušného klimatického modelu.
Modely vývoje krajinného využití území ukazují pokles rozlohy zemědělských ploch a změny jejich prostorového rozložení. V mapách predikce se tak projevuje vývoj rozlohy a rozmístění zemědělských ploch se stávající kulturou a její hodnotou C faktoru, bez zapracování případné změny zemědělských kultur v dané lokalitě.
Metodika pro vrstvu "Vliv biomasy na povrchový odtok"
Hodnota C faktoru vyjadřuje vliv vegetace na povrchový odtok a představuje regresní závislost na množství a stavu biomasy. Biomasa je determinována typem využití území a růstem vegetace, jež v sobě nepřímo zahrnuje vliv dalších fyzicko-geografických poměrů. Výpočet vegetačních indexů (NDVI, TSAVI) je založen na analýze multispektrálních obrazových dat v oblasti červeného a infračerveného pásma za využití korelačních koeficientů mezi vegetačními indexy a hodnotou C-faktoru. Z multispektrálních snímků je extrahováno červené a infračerveného pásmo a tyto složky obrazu jsou použity k výpočtu série vegetačních indexů NDVI. Získané hodnoty pro dílčí časové úseky během vegetační sezóny jsou zprůměrovány. Souběžně se zjistí hodnoty NDVI pro les a holou půdu a vypočtou se regresní koeficienty. Pomocí regresních rovnic vyjadřujících vztah mezi hodnotami NDVI a C-faktoru dojde k finálnímu výpočtu (De Jong, 1994; Van der Knijff, 1999; Karaburun, 2010). Vrstva aktuálního využití území se použije k vymezení erozně ohrožených oblastí na základě míry výskytu krajinných segmentů erozně náchylných kategorií využití území. K uplatnění tohoto postupu by mohlo docházet zejména v regionálních a národních studiích, kdy zjištění hodnoty tabulkovou metodou v závislosti na osevním postupu je takřka nereálné.
Adaptace pro vrstvu "Vliv biomasy na povrchový odtok"
Adaptační opatření spočívají v co nejdelším udržení přiměřeného množství biomasy zemědělské plodiny na orné půdě. Toho lze dosáhnout nejsnáze výběrem vhodných plodin a celých osevních postupů, ale mohou se na nich podílet i jednotlivá pěstební opatření (např. hustota výsevu).
Vegetační kryt má na ochranu půdy před vodní erozí velký vliv. Pokud ve zkoumaném areálu nelze najít výrazné svahy či extrémní klima, je právě vegetační faktor tím nejpodstatnějším. Tento faktor také patří mezi ty, které člověk svým zásahem může dobře ovlivnit. Je důležité si uvědomit, že správný výběr, rozmístění a pěstování plodiny má při ochraně půdy velký význam. Ochranný vliv vegetace je v prvé řadě podmíněn tím, že rostliny svými nadzemními orgány tlumí erozní účinek dešťových kapek a zmenšuje množství přímo spadlých srážek na povrch půdy. Strukturovaná vegetace umožňuje rozložení doby dopadu srážek na delší dobu, čímž chrání půdy před masivní srážkovou erozí, zmenšuje množství povrchově odtékající vody a umožňuje postupné vsakování vody do půdy. Ochranný vliv vegetace závisí na pokryvnosti a hustotě porostu, proto dokonalou protierozní ochranu zajišťují porosty trav a jetelovin na druhou stranu jako nevhodné jsou uváděny širokořádkové plodiny, kterými jsou například kukuřice, okopaniny, sady a vinice.
Úvod do adaptace
Zemědělství
Lesnictví
Hydrologie
Lidské zdraví
Energetika
Města
SWOT analýzy
Úvod do metodiky
Model pro extrémy a klima
Socio-ekonomické modely
Globální klimatické modely
O projektu
Aktuality
Tiskové zprávy
Media KIT
Náš tým
Kontakt
