Globální modely: Střední a vysoké emise ČR Nízké emise ČR
Informace: Metodika měření Adaptace
0 – 3 | 31 – 40 | ||
4 – 5 | 41 – 50 | ||
6 – 10 | 51 – 60 | ||
11 – 20 | 61 – 80 | ||
21 – 30 | 81 – 130 | ||
[počet dní] |
Mapa zobrazuje průměrný roční počet dní s maximální denní teplotou vzduchu pod 0 °C.
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí Globálních klimatických modelů (GCM). Z celkem 40 GCM, které jsou v současné době k dispozici, bylo pro potřeby tohoto webu vybráno 5 modelů, které reprezentují celou šíři klimatického spektra:
IPSL (verze IPSL-CM5A-MR) – země původu: Francie; model reprezentující medián všech testovaných GCM nejlépe;
HadGEM (verze HadGEM2-ES) – země původu: Velká Británie; model reprezentující výraznější změnu rozložení srážek v našem regionu (úbytek letních a podzimních srážek a nárůst jarních srážek). Předchozí verze tohoto modelu byly použity ve většině studií na našem území citovaných mezivládním panelem pro změnu klimatu;
CNRM (verze CNMR-CM5) – země původu: Francie; model s podobnou změnou teplot jako HadGEM, ale nárůstem srážek ve všech měsících zejména na jaře a na podzim; předchozí verze tohoto modelu byla použita jako hlavní řídící model tzv. Pretelovy zprávy z roku 2011;
BNU (verze BNU-ESM) – země původu: Čína; reprezentuje GCM modely předpovídající pro naše území relativně nižší nárůst teplot a redukci srážek ve všech měsících kromě léta;
MRI (verze MRI-CGCM3) – země původu: Japonsko; reprezentuje GCM modely předpovídající pro naše území relativně nižší nárůst teplot a nárůst srážek s výjimkou konce léta a podzimu.
Pro tvorbu této mapy je základem databáze dat pro současné klima, která vychází z jednotlivých stanic z celé ČR a také pro grid 500 x 500 m. Tato data byla nejdříve kontrolována, následně byla provedena tzv. homogenizace a byly doplněny všechny chybějící hodnoty. Pro každý meteorologický prvek bylo zvoleno několik klimatických charakteristik, které nejlépe vystihují změnu v extremitě klimatu. Pro každou klimatologickou charakteristiku byla zvolena metodika výpočtu, která bude dodržena i pro výpočet stejných charakteristik pro budoucí klima. Pro každou meteorologickou stanici byla vypočtena daná klimatická charakteristika. Tyto charakteristiky byly poté interpolovány do mapy s prostorovým rozlišením 500 m pomocí vlastní interpolační metody vyvinuté pro potřeby tohoto projektu a uzpůsobené meteorologickým prvkům v ČR. Pro zkoumání budoucího klimatu byly použity nejnovější klimatické modely vycházející z projektu CORDEX. Tento způsob modelování je momentálně nejvýznamnějším výzkumem v oblasti regionálního modelování a část zabývající se oblastí Evropy se nazývá EURO-CORDEX.
Není důležitý mírný pokles mrazových dní, ale důležitý je jejich výskyt v době vegetace, zvláště v jarním období. Delší, než několik desítek minut dlouhá expozice teplotám pod bod mrazu, je stálou hrozbou v ovocnářství a vinohradnictví resp. v lesních školkách. Investice do (mikro)závlah plnící i protimrazovou funkci se stane nezbytností. Paradoxně dřívější začátek vegetační sezóny pak porosty vystaví většímu nebezpečí ze strany radiačních (inverzních) a advekčních (vpád studeného vzduchu) mrazíků. Významným adaptačním opatřením je i prevence a znalost principu mrazových kotlin, do kterých patří obilniny, brambory, pícniny, zatímco vinice, ovoce a na poškození mrazem citlivé plodiny do mrazových kotlin nepatří. Mezi adaptační opatření patří i hnojení organickým hnojem a aplikace mulčovacích technik až po folie, fóliovníky a skleníky.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz