Globální modely: Střední a vysoké emise ČR Nízké emise ČR
Informace: Metodika měření Adaptace
< 2500 | 3501 – 3750 | ||
2501 – 2750 | 3751 – 4000 | ||
2751 – 3000 | 4001 – 4500 | ||
3001 – 3250 | 4501 – 5600 | ||
3251 – 3500 | |||
[MJ/m2/den] |
Mapa zobrazuje sumu globální radiace ve dnech s průměrnou denní teplotou nad 5 °C a dostatečnou půdní vlhkostí (aktuální evapotranspirace/referenční evapotranspirace > 0,4), bez nočních mrazů a bez sněhové pokrývky.
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí 5 globálních klimatických modelů pro 3 emisní scénáře budoucího vývoje produkce skleníkových plynů.
Pro výpočet daného ukazatele je využit nástroj AgriClim (případně některé z jeho součástí), který umožňuje prostřednictvím definovaného kritéria či kombinace kritérií hodnocení agroklimatologických podmínek z různých hledisek. Základem je využití databáze meteorologických prvků v denním kroku (maximální a minimální teploty vzduchu, sumy globální sluneční radiace, úhrnů srážek, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu) pro současné klima, která vychází z měření na jednotlivých stanicích v rámci celé ČR. Tyto hodnoty jsou interpolovány do gridů (500 x 500 m) pokrývající ČR, pro které je následně aplikován AgriClim. Mezi jeho klíčové součásti patří model SoilClim pro výpočet referenční a aktuální evapotranspirace (ETr a ETa), vlhkosti a teploty půdy a popis půdního klimatu (dle USDA). Postup zohledňuje retenční kapacitu půdy každého gridu ve dvou hloubkách a pravděpodobné zastoupení vegetace (zohledněn Landuse). Přítomnost sněhové pokrývky je odhadována modelem SnowMAUS. Pro zkoumání změn v případě budoucího klimatu bylo použito 5 GCM modelů (IPSL, HadGEM, CNMR, BNU, MRI) v kombinaci s různými scénáři emisí skleníkových plynů.
Nárůst teploty u scénářů vlhčích (CNRM, MRI) navyšuje počet dnů s efektivní globální radiací, neboť zde není tak výrazný dopad sucha. U scénářů sušších jsou významné regionální rozdíly, kdy v nižších polohách počet dnů klesá a ve vyšších spíše roste. Adaptační opatření na pokles dnů s efektivní globální radiací se shodují s adaptacemi na výskyt zemědělského sucha (tedy jedná se zejména o adaptace zadržení vody v půdě a krajině, suchovzdorné odrůdy, zavlažování, protierozní opatření apod.).
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz