Ohrožení lesních půd acidifikací a nutriční degradací

Hlavním řídícím mechanismem, který v minulosti vedl k výraznému okyselení lesních půd, byla velikost depozice kyselých prvků, zejména síry a dusíku. Další parametr ovlivňující schopnost půd přirozeně se bránit okyselení souvisí s klimatickými faktory. Oblasti chladné a deštivé se vyznačují jednak vysokou depozicí okyselujících sloučenin, danou vysokým úhrnem srážek, tak i nízkou mírou zvětrávání ovlivňující vývoj půd z matečného substrátu. Samotný geologický substrát poté determinuje, zdali se vyvinou půdy živinově bohaté (např. na vápencích) nebo chudé (např. žuly). Samotné půdy jsou pak v dalším vývoji ovlivněny, mimo jiné, složením vegetace. Všechny zde vyjmenované parametry mají v dnešní době své mapové vyjádření ve formě srážkových a teplotních map, map celkové depozice síry a dusíku a map geologických. Mapa ohrožení lesních půd acidifikací a nutriční degradací vznikla algebraickou kombinací šesti vstupních geoinformačních vrstev – geologická mapa, typologická mapa, průměrné roční teploty, průměrné roční srážky, atmosférická depozice síry (S), atmosférická depozice dusíku (N). U vstupních vrstev byla provedena regresní konverze na společné rozlišení 100 x 100 m podle digitálního modelu terénu. Vstupní vrstvy byly klasifikovány, aby z nelineárního rozdělení reálných čísel byla získána ordinální škála hodnot.