Globální modely: Střední a vysoké emise ČR Nízké emise ČR Norsko
Informace: Metodika měření Adaptace
< 30 | 71 – 80 | ||
31 – 40 | 81 – 90 | ||
41 – 50 | 91 – 110 | ||
51 – 60 | 111 – 130 | ||
61 – 70 | 131 – 165 | ||
[počet dní] |
Mapa zobrazuje průměrnou délku vegetačního léta, tj. souvislé období s průměrnou denní teplotou nad 15°C.
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí 5 globálních klimatických modelů pro 3 emisní scénáře budoucího vývoje produkce skleníkových plynů.
Pro výpočet daného ukazatele je využit nástroj AgriClim (případně některé z jeho součástí), který umožňuje prostřednictvím definovaného kritéria či kombinace kritérií hodnocení agroklimatologických podmínek z různých hledisek. Základem je využití databáze meteorologických prvků v denním kroku (maximální a minimální teploty vzduchu, sumy globální sluneční radiace, úhrnů srážek, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu) pro současné klima, která vychází z měření na jednotlivých stanicích v rámci celé ČR. Tyto hodnoty jsou interpolovány do gridů (500 x 500 m) pokrývající ČR, pro které je následně aplikován AgriClim. Mezi jeho klíčové součásti patří model SoilClim pro výpočet referenční a aktuální evapotranspirace (ETr a ETa), vlhkosti a teploty půdy a popis půdního klimatu (dle USDA). Postup zohledňuje retenční kapacitu půdy každého gridu ve dvou hloubkách a pravděpodobné zastoupení vegetace (zohledněn Landuse). Přítomnost sněhové pokrývky je odhadována modelem SnowMAUS. Pro zkoumání změn v případě budoucího klimatu bylo použito 5 GCM modelů (IPSL, HadGEM, CNMR, BNU, MRI) v kombinaci s různými scénáři emisí skleníkových plynů.
S postupným oteplováním očekáváme i nárůst délky vegetační sezóny, doprovázené jejím dřívějším začátkem a pozdějším koncem. Tento jev přinese problémy s vpády studeného vzduchu na jaře (advekční mrazík) a výskytem inverzí (radiační mrazík). Adaptací především pro citlivé plodiny (sady, vinice apod.) je instalace protimrazových opatření. Obdobně dříve se rozvíjející vegetace spotřebuje dříve vodu, což může podpořit výskyt zemědělského sucha. Adaptační opatření se následně shodují s těmi adaptacemi, které jsou uvedeny u mapových vrstev popisující aktuální a očekávaný budoucí stav sucha (např. zde: http://www.klimatickazmena.cz/cs/?l=2). Jedná se zejména o tyto adaptační opatření: zadržení vody v půdě a krajině, suchovzdorné odrůdy, zavlažování, protierozní opatření apod.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz