Globální modely: Střední a vysoké emise ČR
Informace: Metodika měření Adaptace
LVS 1 | LVS 5 | ||
LVS 2 | LVS 6 | ||
LVS 3 | LVS 7 | ||
LVS 4 | Plochy bez porostů s převahou smrku ztepilého |
Pomocí této vrstvy lze odhadnout na základě klimatických modelů vývoj klimatických podmínek, charakteristických pro porostní typy s převahou smrku ztepilého, které patří do sedmi v současnosti nejrozšířenějších lesních vegetačních stupňů (LVS). Vrstva dále umožňuje jejich lokalizaci v rámci jednotlivých klimaticko-vegetačních segmentů (agregovaných přírodních lesních oblastí s obdobným klimatem) na území celé ČR pro jednotlivá sledovaná období (1980-2010, 2020-2040, 2040-2060 a 2080-2100).
Podle výsledků relativně „pesimistického“ regionálního klimatického modelu MOHC-HADGEM2-ES_RCA4 a horšího emisního scénáře RCP 85 se již nebudou vyskytovat v období 2040-2060 klimatické podmínky odpovídající současnému LVS 7 (a tudíž ani LVS 8 a 9, kterými jsme se v této studii nezabývali); v období 2080-2100 budou klimatické podmínky v celé ČR odpovídat dokonce jen prvním třem současným lesním vegetačním stpňům.
Pro posouzení růstových podmínek smrku ztepilého v podmínkách klimatické změny byly použity prostorové průměry klimatických charakteristik pro lesní vegetační stupně (LVS) jednotlivých přírodních lesních oblastí, nakonec sdružených do klimaticko-vegetačních segmentů. Nejvýznamnějšími klimatickými charakteristikami se ukázaly průměrná denní teplota a počet dnů vegetační sezóny s denním úhrnem srážek menším než 1mm, vyskytujících se v obdobích delších než 10 dnů za sebou. Pro období 1980–2010 byla použita data z klimatických a srážkoměrných stanic, pro další období data vypočtená na základě tří uvedených klimatických modelů, vždy pro dva emisní scénáře RCP 45 a RCP 85. Klimatické parametry pro jednotlivé LVS pro všechna sledovaná období (1980-2010, 2020-2040, 2040-2060 a 2080-2100) byly posouzeny z hlediska vhodnosti pro růst smrku ztepilého. Součástí řešení byla analýza zastoupení nejrozšířenejších smrkových hospodářských souborů (HS) 43, 45, 47, 53, 55, 57 a 73, vyskytujících se v současnosti v LVS 3 – 7. Do výpočtu teoretické rozlohy smrkových porostů, které by mohly růst v klimatických podmínkách, odpovídajících současným LVS, byly zahrnuty pouze smrkové porostní typy C –91% a více, D – 71-90% a M – 51-70 % smrku ztepilého.
Les je v kontextu změny klimatu významný tím, že ovlivňuje klimatický systém Země akumulací a uvolňováním uhlíku, ovlivňováním vodního režimu a dalšími regulačními mechanizmy. Aktivní obhospodařování lesa může zmírnit průběh změny klimatu. K tzv. mitigačním opatřením patří zvýšení množství uhlíku akumulovaného v lese (včetně půdy), zvýšení množství uhlíku vázaného v produktech ze dřeva a produkce biomasy pro energetické účely, čímž dochází k náhradě části fosilních paliv. Naproti tomu adaptační opatření představují takové změny hospodaření, kdy jsou nepříznivé vlivy ZK zmírňovány a pozitivní využívány. Klíčovými nástroji jsou změna dřevinného složení, včetně introdukce nových druhů, zvýšení biodiverzity, snížení doby obmýtí zranitelných dřevin a využívání nepasečných hospodářských způsobů. Úspěšná realizace těchto opatření vyžaduje změnu způsobů rozhodování v lesním hospodaření, komplexně zohledňující měnící se přírodní podmínky, hospodářské ukazatele a environmentální limity pěstování lesa.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz