Globální modely: Střední a vysoké emise ČR Nízké emise ČR
Informace: Metodika měření Adaptace
< 25 | 61 – 80 | ||
26 – 30 | 81 – 100 | ||
31 – 40 | 101 – 120 | ||
41 – 50 | 121 – 140 | ||
51 – 60 | 141 – 200 | ||
[počet dní] |
Mapa zobrazuje průměrný roční počet dní s minimální denní teplotou vzduchu pod 0 °C.
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí 5 globálních klimatických modelů pro 3 emisní scénáře budoucího vývoje produkce skleníkových plynů.
Pro tvorbu této mapy je základem databáze dat pro současné klima, která vychází z jednotlivých stanic z celé ČR a také pro grid 500 x 500 m. Tato data byla nejdříve kontrolována, následně byla provedena tzv. homogenizace a byly doplněny všechny chybějící hodnoty. Pro každý meteorologický prvek bylo zvoleno několik klimatických charakteristik, které nejlépe vystihují změnu v extremitě klimatu. Pro každou klimatologickou charakteristiku byla zvolena metodika výpočtu, která bude dodržena i pro výpočet stejných charakteristik pro budoucí klima. Pro každou meteorologickou stanici byla vypočtena daná klimatická charakteristika. Tyto charakteristiky byly poté interpolovány do mapy s prostorovým rozlišením 500 m pomocí vlastní interpolační metody vyvinuté pro potřeby tohoto projektu a uzpůsobené meteorologickým prvkům v ČR. Pro zkoumání budoucího klimatu byly použity nejnovější klimatické modely vycházející z projektu CORDEX. Tento způsob modelování je momentálně nejvýznamnějším výzkumem v oblasti regionálního modelování a část zabývající se oblastí Evropy se nazývá EURO-CORDEX.
Není důležitý mírný pokles mrazových dní, ale důležitý je jejich výskyt v době vegetace, zvláště v jarním období. Delší, než několik desítek minut dlouhá expozice teplotám pod bod mrazu, je stálou hrozbou v ovocnářství a vinohradnictví resp. v lesních školkách. Investice do (mikro)závlah plnící i protimrazovou funkci se stane nezbytností. Paradoxně dřívější začátek vegetační sezóny pak porosty vystaví většímu nebezpečí ze strany radiačních (inverzních) a advekčních (vpád studeného vzduchu) mrazíků. Významným adaptačním opatřením je i prevence a znalost principu mrazových kotlin, do kterých patří obilniny, brambory, pícniny, zatímco vinice, ovoce a na poškození mrazem citlivé plodiny do mrazových kotlin nepatří. Mezi adaptační opatření patří i hnojení organickým hnojem a aplikace mulčovacích technik až po folie, fóliovníky a skleníky.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz